Srnka na obrazovce září jako červený puntík. Před svítáním ji zachytil dron s termovizí. Kroužil nad loukou a v trávě hledal zvířata, která by během sekání zřejmě zahynula. Data o tom, kde se tvor nachází, farmář vidí okamžitě. "Zemědělec pak od nás dostane mapu a zjistí, kde třeba srnčata přesně leží. Myslivec s dobrovolníky poté přijdou a zvířata odnesou do bezpečí," přibližuje technologickou novinku v zemědělství a ochraně přírody Petr Lněnička, jednatel firmy Vertical Images. Ta se mimo jiné zabývá leteckým mapováním a nyní testuje nové možnosti využití dronů v zemědělství.

Bezpilotní letadla společnosti křižují několik luk v Česku vždy půlhodinu až hodinu před svítáním nebo po západu slunce. "V tu dobu má tráva okolo sedmi stupňů Celsia a zvíře dvacet, dobře ho pak vidíme. Přes den to už kvůli vyšší teplotě nejde," vysvětluje Lněnička.

Dnes zemědělce a myslivce propojuje mobilní aplikace Senosec on-line, přes kterou dávají farmáři vědět, kdy a kde budou sekat. Vyspělejší drony s termovizí na ochranu zvířat začnou podle odhadů zemědělci používat do dvou až tří let − za tu dobu podle odborníků zlevní, zmenší se a budou uživatelsky jednodušší.

Průmysl 4.0

je termín označující čtvrtou průmyslovou revoluci. Automatizace a digitalizace postupně změní výrobu, procesy se začnou řídit samy. Část dělníků přijde o práci, naopak ale chybějí odborníci.

Zemědělství bez lidí

Podle průzkumu poradenské a auditorské společnosti PwC popoženou drony v následujících letech globální byznys o 127 miliard amerických dolarů. Jednou z nejslibnějších oblastí je právě zemědělství − nové technologie mohou podle analýzy zefektivnit a navýšit produkci až v hodnotě 32,4 miliardy dolarů. Mimo jiné proto, že do roku 2050 bude na Zemi devět miliard lidí. Počet pracovníků v zemědělství se ale příliš nezvýší.

Bezpilotní letadla zkouší například již dnes novozélandští a australští farmáři, aby měli přehled o zatoulaných kusech dobytka. "Drony pro nás nejsou hračky, my se snažíme naučit, jak je využít. Například létají nad výběhy a my tak kontrolujeme, kde máme ovce a kozy," popsala pro list The Guardian australská farmářka Anika Molesworthová.

Také někteří čeští zemědělci začínají používat data z bezpilotních letadel. Podle barevných map mohou posoudit zdraví plodin a vidí, kde mají například přidat hnojení. Tuto metodu už využily třeba zemědělské podniky SSHR Žehuň ve Středočeském kraji, Reno Farmy z Ostravska nebo Gamex Trading ze Slovenska. "Zemědělci obdělávají uniformně, ale výnos už pak stejný není. Jde o to, že pole se dá rozdělit na několik zón, ke kterým se dá přistupovat různě. A to může být pro farmáře zajímavé," vysvětluje jeden z důvodů použití dronů František Kumhála, vedoucí katedry zemědělských strojů na Technické fakultě České zemědělské univerzity.

Ale nejde jen o drony, které sedlákům usnadňují práci. Automatizace výroby, vertikální farmy umožňující pěstování v několika patrech nad sebou (v Česku první postavila firma Fosfa v Břeclavi) nebo traktory bez řidiče jsou nové technologie, jež zastanou lidskou činnost a zvyšují efektivitu. "Vše se posouvá ke snížení nákladů a zvýšení produkce, protože nejdražší na zemědělské výrobě je lidská síla. Opravdu to jednou může dopadnout tak, že někdo bude z velína na dálku sledovat a řídit, jak na polích jezdí stroje. Velký potenciál je také v družicových snímcích," uvádí Kumhála.

Technologie na začátku

S prototypem prvního traktoru bez řidiče přišla britská průmyslová skupina CNH letos v březnu. Stroj může pracovat ve dne i v noci a orientuje se podle satelitních snímků, senzorů a kamer. "My se zabýváme něčím podobným ve variantě malotraktoru, který seče trávu. Máme představu, že sám dokáže posekat pozemek bez toho, aby v něm seděl člověk, a bude schopný trávu i odvést," popisuje Kumhála jeden z výzkumů, který na zemědělské fakultě řeší. Vedle samořiditelného traktoru se výzkumníci na zemědělské univerzitě věnují vývoji menších polních robotů. Snaží se vymyslet vozítka, která by pomohla s obděláváním pole. "Místo člověka by se na pole vypustilo třeba 15 robotů, kteří by dokázali vytrhat plevel nebo udělat postřiky," upřesňuje Kumhála.

Ředitel a zakladatel českého výrobce zemědělských strojů Farmet Karel Žďárský potvrzuje, že farmáři mají o moderní technologie zájem. "Dnes už není výjimkou, že se na podzim uloží na pole hnojivo do řádků po kukuřici a na jaře se při setí zemědělec pomocí GPS strefí přesně do stejného řádku," říká Žďárský. Jeho inženýři zároveň vyvíjí několik aplikací, které mají pomoci s vyhodnocením dat při obhospodařování půdy.

Právě velké množství informací je pro zemědělce stále náročné zpracovat. "Zemědělci s nimi musí umět nakládat, my teď budeme hledat způsoby, jak data efektivně a levně vyhodnotit," dodává Roman Kvasnička, proděkan na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity. Škola nyní připravuje laboratoř, kde bude zpracování dat zkoumat.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru