Během své první návštěvy v Bruselu americký prezident Donald Trump vystrašil Evropany. Na summitu NATO jim navzdory očekávání nepotvrdil, že USA pod jeho vedením dostojí závazku společné alianční obrany. Od založení NATO v roce 1948 tak Trump zůstává jediným americkým prezidentem, který se výslovně nezavázal k tomu, že USA by v případě ohrožení přišly na pomoc evropským spojencům.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové by se Evropa teď měla připravit na to, že se o sebe bude muset postarat sama. Americký profesor Daniel Hamilton, který působil v administrativě prezidenta Billa Clintona a v současnosti vede Centrum transatlantických vztahů na Johns Hopkins University ve Washingtonu, ale míní, že obavy Evropanů jsou přehnané.

"Když přemýšlíte o Trumpově charakteru a o tom, jak se chová i jako politik, Trump opravdu nemá rád, když ho kdokoliv tlačí do kouta, do předem dané situace," upozorňuje Hamilton. Potvrdit závazek společné obrany, takzvaný článek 5 zakládací listiny NATO, před Trumpa v Bruselu postavili "takřka jako povinnost". "A právě proto to Trump neudělal," tvrdí profesor Hamilton, který před víkendem přednášel v Praze na pozvání Institutu mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy.

Hamilton připouští, že Trump používá nejistotu, ve které udržuje Evropu, i jako "páku, aby spojence přitlačil ke zdi". Trump trvá na tom, aby spojenci plnili své finanční závazky. Pouze pět z 28 členů NATO vydává na obranu nad závazná dvě procenta svého HDP, zatímco USA dávají čtyři procenta a celkově hradí 73 procent aliančního rozpočtu. Už předchozí prezidenti USA na tento nepoměr apelovali, Trump ale teď chce být podle Hamiltona "v nátlaku na spojence mnohem tvrdší".

Profesor ale také upozorňuje, že v návrhu státního rozpočtu USA na rok 2018 Donald Trump o třetinu zvýšil výdaje na americkou vojenskou přítomnost v Evropě. "A není tahle zpráva, která v médiích trochu zanikla, důležitější, než že se Trump nevyslovil pro článek 5?" ptá se Hamilton, jenž se během své pražské návštěvy setkal i s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem.

Problémem ale podle Hamiltona může být zhoršení vztahů USA s nejsilnější zemí Evropské unie, s Německem. Trump mluví o "špatném Německu", které využívá unii jako nástroj pro svoji vlastní prosperitu. Podle Hamiltona Trump skutečně považuje za neférové, "když tak velká a silná země, jako je Německo, neplní svůj díl zodpovědnosti". Němci vydávají na svoji vlastní obranu jen 1,2 procenta HDP. Ve své rétorice však Trump podle profesora záměrně přestřeluje. "Nasazuje laťku výš, než kam chce ve skutečnosti dosáhnout. Za druhé je to prostě on, osobní a emocionální."

Nebezpečné však může být, že pro Němce je to "protivné, nepochopitelné". "A to tím spíše, když Trump druhý den řekne: 'Miluju Německo!' To Němci neumějí číst," upozorňuje Hamilton na rozpory a rychlé názorové obraty v jeho výrocích. A navíc, ani Trump, přestože jeho dědeček pocházel z Německa, neumí Němcům naslouchat.

"Němci ho upozorňují na věci, které patrně vůbec netušil. Například že největším ,americkým' vývozcem aut do světa je, co se hodnoty týče, firma BMW," podotýká Hamilton. Jde o vozy vyrobené v továrně BMW v Jižní Karolíně.

Jenže Trump to prý bere spíše jako poučování. "A poučování nesnáší. A už vůbec ne od Angely Merkelové. Upřímně řečeno, obecně má problém s tím, aby jej poučovaly právě ženy," naznačuje profesor Hamilton, že americko-německé vztahy před sebou patrně mají těžší časy.

jarvis_592dbea7498ec227da5ad6b2.jpeg
Politolog Daniel Hamilton
Foto: JHU
Související