Přátelé zůstanou přáteli, ale nebudou už tak blízcí jako dříve. Změnili se, a proto se i my musíme změnit. V tomto duchu promluvila německá kancléřka Angela Merkelová na mítinku v Mnichově poté, co se vrátila ze summitů NATO a sedmi nejvyspělejších ekonomik světa G7.

Macron před putinem kritizoval ruská státní média. otevřel i téma pronásledování gayů

Kancléřka je pověstná tím, že na veřejnosti nekritizuje adresně jiné politiky a své dojmy z politických schůzek si nechává pro sebe nebo maximálně pro okruh svých nejbližších spolupracovníků. Tentokrát se ale zachovala jinak, než jak ji Němci znají. Dala jasně najevo, že jednání s Donaldem Trumpem považuje za neúspěšná.

"Doba, kdy jsme se mohli plně spolehnout na jiné, je částečně pryč. Přesvědčila jsem se o tom v minulých dnech. Přiznejme si, že my Evropané musíme skutečně vzít svůj osud do vlastních rukou," prohlásila Merkelová.

Nikdy se nevyjádřila ke komentářům, že po zvolení Donalda Trumpa prezidentem se právě ona stává takzvanou vůdkyní svobodného světa. Ale její mnichovská slova lze vykládat jako signál, že Berlín za časů brexitu a Trumpa chce hrát větší roli v Evropské unii a obecně na mezinárodní scéně.

Americký diplomat a bývalý velvyslanec v Rusku Michael McFaul to na Twitteru komentoval slovy: "Trump musel na jednáních za zavřenými dveřmi opravdu říct něco strašného, aby opatrná Merkelová vystoupila s takovým prohlášením."

Kancléřka je nyní v lepší pozici než na začátku roku. Po otřesech z brexitu a zvolení Trumpa zvítězil ve Francii "její" kandidát Emmanuel Macron, který z velké části sdílí názory Merkelové na hlubší integraci eurozóny a Evropské unie.

Doma v průzkumech veřejného mínění setřásla dotírajícího předsedu sociální demokracie Martina Schulze. Parlamentní volby v září zřejmě vyhraje a stane se kancléřkou na čtvrté volební období.

komentář: Pryč od Trumpovy nespolehlivosti

Co ale znamená semknutá Evropa na vlastních nohách? "Když Američané odmítají hrát vůdčí roli, musí vzít Evropané svůj osud do vlastních rukou − jak Merkelová správně požaduje. Ale Evropané nejsou vždy tak jednotní, jak byli na summitu G7 v opozici proti Trumpovi," napsal německý list Rhein-Neckar-Zeitung.

Například vize společné evropské armády zůstává vzdálená, protože většina evropských zemí považuje za záruku bezpečnosti hlavně Severoatlantickou alianci. Řekové nemohou Merkelové zapomenout požadavky na drastické ekonomické škrty, kterými podmínila jejich záchranu v eurozóně. Turecký prezident Erdogan spílá německé vládě do fašistů a Berlín zvažuje, že stáhne vojáky bundeswehru z letecké základny na jihu Turecka.

I názory na hloubku integrace a takzvanou dvourychlostní Evropu se různí. Proti migrační politice Angely Merkelové a proti velkým pravomocím Bruselu se vymezuje především maďarská a polská vláda. S otevřeností vůči uprchlíkům nesouhlasí ani Česko.

Německý novinář Robin Alexander řekl HN, že uprchlická krize v roce 2015 ukázala u Merkelové spíše nedostatek vůdčích schopností. Podle něj se zpočátku domnívala, že uprchlíků přijde mnohem méně, a když vláda s policií dohodly plán na uzavření hranic a zastavení vlny běženců, v rozhodující chvíli kancléřka odmítla za takové rozhodnutí nést odpovědnost. Hranice zůstaly otevřené. "Problémem nejsou rozhodnutí, ale naopak absence rozhodnutí. Otevřela hranice a o týden později se nerozhodla je uzavřít," uvedl Alexander.

Křesťanští demokraté však nabízejí Merkelovou ve volební kampani jako vyzkoušenou a důvěryhodnou jistotu v nejistém světě.

Související