Šest ze sedmi zemí skupiny nejvyspělejších ekonomik světa (G7) se v sobotu na summitu v Itálii zavázalo podporovat naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Pouze USA se k tomuto závazku v závěrech summitu v italské Taormině nepřipojily. Informovala o tom s odvoláním na závěry summity agentura Reuters.

"Spojené státy americké jsou v procesu revidování své politiky o změnách klimatu a pařížské dohody, tudíž se nepřipojují ke konsensu v této problematice," uvádí se v závěrech summitu. Naopak ostatní země G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Británie) a EU potvrdily "silný závazek" hladce naplňovat pařížskou dohodu.

Kancléřka Angela Merkelová označila diskusi G7 o klimatu za "velmi neuspokojivou". "Celá diskuse o tématu ochrany klimatu byla obtížná, ne-li úplně neuspokojivá," řekla novinářům Merkelová. Dodala, že po jednání nemá žádný náznak, zda americký prezident Donald Trump dohodu podpoří, či ne. Prezident Trump v sobotu na svém Twitteru už dříve napsal, že definitivní rozhodnutí k pařížské dohodě učiní příští týden.

Pařížskou dohodu o ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát USA, tak není pro USA právně závazná, Trump ji tedy může vypovědět. Ve volební kampani ji Trump označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit.

Dohoda z Paříže, která nabyla účinnosti loni v listopadu, nestanovuje pevné a závazné termíny pro omezování emisí ani postihy za nedodržování. Vyzývá také, ale rovněž nekonkrétně, rozvinuté státy k finanční pomoci rozvojovým státům; pomáhat by měli ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".

Pařížskou dohodu dosud ze 195 signatářů ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů. ČR ratifikaci dohody ještě neskončila; Senát schválil ratifikaci minulý měsíc, ve sněmovně se ale debata protahuje.

Do závěrů z jednání summitu by mělo být zakotveno, že Spojené státy mají ještě čas na rozhodnutí, zda pařížskou dohodu o globální ochraně klimatu z roku 2015 podpoří. Na rozdíl od ostatních šesti zemí z G7, které ji schvalují.

Trump konečné rozhodnutí opakovaně odkládá. Ještě během volební kampaně přitom dohodu označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit, pokud se stane prezidentem.

Státy G7 se shodly, že jsou připravené posílit sankce proti Rusku

Státy G7 se shodly, že jsou připravené zavést další sankce vůči Rusku kvůli jeho počínání na Ukrajině. Pokud ale Moskva začne dodržovat dohody (z Minsku), jsou naopak státy G7 ochotny zvážit zrušení sankcí. 

Mírové dohody z Minsku předpokládají především to, že ustanou boje na východě Ukrajiny. Kyjev obviňuje Moskvu z vojenské podpory tamních separatistů, Moskva to však opakovaně popírá. Z odpovědnosti za neplnění dohod se vzájemně obviňují Moskva, Kyjev a separatisté.

Dohodě o ustanovení týkajícím se Ruska a Ukrajiny v závěrech summitu předcházela podle agentur dlouhá diskuse. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla dřívější vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která v minulosti signalizovala možné pozitivní vztahy s Moskvou.

EU a USA uvalily sankce na Rusko po jeho anexi Krymu v roce 2014. Tehdy také skupina nejvyspělejších zemí světa, která se dříve scházela ve formátu G8, včetně Ruska, pozastavila Moskvě členství v této skupině.

Shoda panovala mezi účastníky vrcholné schůzky G7 ohledně KLDR a jejího raketového a jaderného programu. Summit G7 v závěrech vyzval Severní Koreu, aby zastavila svůj jaderný a raketový program. Na světové společenství lídři G7 apelovali, aby "zdvojnásobilo své úsilí" při vymáhání dodržování rezolucí OSN vůči KLDR.

Státy G7 budou bojovat proti protekcionismu v obchodě

Představitelé států G7 se na summitu v Itálii po horké diskusi také shodli na nutnosti boje proti protekcionismu ve světovém obchodu. Uvedla to podle agentury Reuters na závěr vrcholné schůzky německá kancléřka Angela Merkelová. Jeden z účastníků summitu, prezident USA Donald Trump, se v minulosti opakovaně vyslovoval pro ochranářská opatření.

Merkelové uvedla, že diskuse byla "velmi tvrdá", vyjádřila nicméně uspokojení, že Trump nakonec souhlasil s ostatními státy G7. Do závěrečné deklarace tak byl zakotven závazek skupiny G7, že budou bojovat proti protekcionismu a že budou dodržovat nastavená pravidla světového obchodu.

Ustanovení k migraci je podle Merkelové "rozumné"

Ustanovení k migraci v závěrečné deklaraci je podle německé kancléřky Angely Merkelové "rozumné". Vyslovila nicméně politování, že tomuto tématu vrcholná schůzka nevěnovala tolik prostoru, kolik by si přála hostitelská Itálie. Právě do Itálie v současnosti směřuje ze severoafrických břehů nejvíce migrantů ze všech evropských zemí.

Podle agentury DPA se Merkelová snažila svým vyjádřením utlumit neshody mezi sedmi nejvyspělejšími ekonomikami světa v oblasti migrační politiky.

Text závěrečné deklarace podle německé kancléřky ukazuje, "že uprchlíci mají stejná práva jako všichni ostatní a že musíme samozřejmě chránit naše hranice". Píše se v ní rovněž, "že musíme samozřejmě bojovat s ilegální migrací, ale že musíme brát vážně i zájmy a práva těchto lidí", dodala Merkelová.

Hostitelská země Itálie by si podle kancléřky bývala přála, aby se podařilo dosáhnout v této oblasti mnohem více. Německo ji v tomto bodu podporovalo, dodala Merkelová.

Související