Pozice vlády prezidenta Donalda Trumpa je nejasná v mnoha otázkách. Jedna ale Evropany, kteří hostí amerického prezidenta v Bruselu a Itálii na setkání NATO a skupiny nejbohatších států G7, trápí obzvláště: možné odstoupení Spojených států od složitě vyjednané pařížské klimatické dohody. Ta zavazuje státy k omezení vypouštění emisí, aby se snížila rychlost oteplování planety. Mnozí se dokonce obávali, že Trump využije summitu G7 na Sicílii a oznámí odstoupení od dohody.

To se podle amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona a dalších náznaků nechystá. Rozhodnutí, zda USA ustoupí od závazku z Paříže snížit své emise o 26 procent z úrovně roku 2005, má padnout až po návratu do USA. Trump se zatím drží svého prezidentského příkazu z března, kterým omezil environmentální programy svého předchůdce Baracka Obamy.

Evropané teď vidí příležitost, jak Trumpův názor na klimatickou změnu ovlivnit. Ostatně, od slavného tweetu z volební kampaně "Koncept globálního oteplování byl vytvořen Číňany ve prospěch Číny, aby způsobil nekonkurenceschopnost amerického průmyslu" už se Trumpův názor zmírnil.

Pařížská dohoda

Uzavřená v prosinci 2015, má omezit emise CO2 do roku 2020.

Jejím cílem je udržet růst globální průměrné teploty pod hranici dva stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Každý stát musí zveřejnit své závazky a způsob jejich dodržení.

Od papeže Františka dostal ve středu encykliku z roku 2015 volající po rychlém a drastickém omezení emisí z fosilních paliv.

Ve čtvrtek během společného oběda Trump o klimatu hovořil s novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Ten k tomu dostal neoficiální podporu od ostatních evropských lídrů.

Na Sicílii má na Trumpa zase zapůsobit německá kancléřka Angela Merkelová, jež chce podle diplomatických zdrojů deníku Financial Times argumentovat ekonomickou prospěšností a pracovními místy, která ochrana klimatu přinese.

Zástupci 280 investorů představujících majetky v hodnotě více než 17 trilionů dolarů v pondělí vydali společné prohlášení, podle něhož musí být klimatická změna "bezodkladnou prioritou" pro nejbohatší státy. Americké firmy by se podle tohoto prohlášení ocitly v konkurenční nevýhodě, pokud by USA od Pařížské dohody ustoupily.

V úterý se v Německu sešli ministři životního prostředí Kanady, EU a Číny a probírali spolupráci v případě, kdyby Trump neustoupil.

"Máme zprávy, že zatím není rozhodnuto. Mezi jeho poradci prý panují rozpory a na straně dohody stojí zejména jeho dcera Ivanka," řekla Klára Sutlovičová, vedoucí klimatického programu think-tanku Glopolis, která se vyjednávání dohody v Paříži účastnila na straně nevládních organizací.

Podle ní je zajímavá aktivní role Číny, která by ráda − podobně jako v otázkách volného obchodu − obsadila volné místo globálního lídra, které USA opouštějí.

Odstoupení USA od Pařížské dohody by bylo pro boj proti klimatické změně těžkou ranou, ale dohoda jako taková by fungovala dál. "Je napsána tak, aby ji případný odchod USA nezničil. Podobně rozvoj čistých technologií a uzavírání uhelných elektráren v USA pokračují, ať už se Trump rozhodne jakkoliv," řekla Sutlovičová.

S odporem se Trump setkává i doma, kde se do čela ochránců životního prostředí postavila Kalifornie. Ta se nyní připravuje na dlouhou právní bitvu, v níž chce čelit federálním nařízením změkčujícím například emisní standardy pro automobily.

Související