Poslední výsledky z italské laboratoře zatím vyloučily možný výskyt nebezpečné bakterie xylella v Česku. Pěstitelé a zemědělci si však úplně oddechnout nemohou. Bakterie, jež ničí kilometry olivových plantáží, ovocné sady a vinice v jižní Evropě i v sousedním Německu, k nám údajně dorazila loni v květnu s dodávkou sazenic ze Španělska.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který v Česku po bakterii pátrá, zatím vystopoval pouze dvě rostliny z podezřelé dodávky. Zbylé sazenice se najít nedaří.

Riziko dál trvá, protože rostliny napadené bakterií dlouho nemusí projevovat žádné příznaky. Když uhynou, lidé často nepoznají, že důvodem je xylella.

"Bakterie patří mezi karanténní patogeny. Když dojde k rozšíření, je často už pozdě na jejich vymýcení," řekl HN ředitel sekce rostlinolékařské péče ústavu Michal Hnízdil. Bakterie mohla do Česka přicestovat spolu s dodávkou 45 sazenic okrasné rostliny vítodu myrtolistého. Zákazníci je mohli koupit v obchodních řetězcích Bauhaus a Hornbach.

Když ÚKZÚZ zveřejnil výzvu k občanům, přihlásili se dva kupující, kteří nechali své sazenice otestovat.

"U jedné z těchto sazenic česká laboratoř výskyt xylelly potvrdila. Protože je to pro nás první zkušenost s touto bakterií, poslali jsme vzorek vítodu také do laboratoří v Itálii a Rakousku. Italská ho označila za negativní. Protože mají s touto bakterií největší zkušenosti, přiklonili jsme se k jejich výsledku. Proto v tuto chvíli není v Česku potvrzený žádný výskyt bakterie xylella," komentuje Hnízdil nejnovější vývoj šetření.

Smrtící bakterie

Xylella se v Evropě poprvé objevila v Itálii v roce 2013. Bakterie napadá více než 200 druhů rostlin.

Ohrožuje zejména ovocné a okrasné rostliny, vinnou révu, ale i některé zemědělské plodiny.

Neexistuje proti ní žádná ochrana ani pesticidy.

Itálie se s nebezpečnou bakterií potýká už od roku 2013. Její výskyt potvrdila i Francie, Španělsko a Německo.

Evropská komise xylellu považuje za nejzávažnější rostlinolékařský problém v Evropě.

"Jednáme o potenciálním riziku zavlečení této bakterie na naše území. Musíme včas zachytit případné podezřelé rostliny a v případě potvrzení nákazy je ihned zlikvidovat, aby nemusela být vyhlášena karanténa," říká Roman Chaloupka, tajemník Ovocnářské unie ČR.

Karanténa by pro české pěstitele znamenala výrazné omezení obchodu. Následovala by likvidace všech rostlin, jež nejsou proti bakterii imunní a rostou ve vzdálenosti 100 metrů od těch napadených. Zakázaný by byl také veškerý prodej a přemisťování hostitelských rostlin v okruhu deseti kilometrů na pět let.

"Velké dopady by to znamenalo především pro školkařskou výrobu. Ovocné druhy kromě jabloně a rybízu jsou všechny hostitelskými rostlinami. V praxi to znamená de facto uzavření školkařského provozu a krach většiny ovocných školek," popisuje Chaloupka.

Obchodníci spoléhají na to, že rostliny před vývozem ze země původu kontrolují místní orgány. Další část bezpečnostních opatření, která mají vyloučit, že se napadené rostliny dostanou na český trh, ale záleží na samotných prodejcích. "Veškeré dodávky rostlin vizuálně kontrolují proškolené floristky. V tomto případě je však napadená rostlina v počáteční fázi infekce naprosto shodná se zdravými. Další možnosti prevence proto budeme projednávat příští týden na konferenci ÚKZUZ," říká Petr Novák, manažer nákupu společnosti Bauhaus.

Prodejny marketů, které rostliny z dodávky prodávaly, jsou nyní pod dohledem rostlinolékařské správy.

Inspektoři kontrolují další rostliny v obchodech a také v okolí soukromého domu poblíž Prahy, kde se jedna ze sazenic našla.

Související