Předseda Evropské rady Donald Tusk a americký prezident Donald Trump ve čtvrtek nenašli stoprocentní shodu v pohledu na Rusko. Novinářům to po jednání řekl Tusk. Pokud jde o konflikt na Ukrajině, "vypadá to" ale podle něj, že obě strany mají pozici stejnou.

Při asi hodinovém jednání se oba představitelé shodli na potřebě boje s terorismem.

Otevřená podle Tuska ale dál zůstávají témata, jako jsou klimatické změny či vzájemný obchod.

"Nejsem si na sto procent jist, zda bychom mohli dnes říct - tím myslím pan prezident a já -, že máme společnou pozici, společný názor na Rusko," prohlásil Tusk do kamer krátce poté, co se spolu s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem s Trumpem rozloučili.

S americkým prezidentem nejprve jednali jen oni, později byla první schůzka nové americké administrativy se zástupci EU rozšířena o další představitele obou stran, včetně například šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové nebo amerických ministrů zahraničí a obrany Rexe Tillersona a Jamese Mattise.

Evropská unie a Spojené státy v minulosti svůj postup vůči Rusku koordinovaly, například v otázce sankcí.

Vztahy západních zemí a Moskvy se v posledních letech výrazně zhoršily především kvůli ruskému postupu v ukrajinské krizi a anexi poloostrova Krym. EU by měla příští měsíc rozhodnout o dalším prodloužení svých protiruských sankcí.

Trump byl vůči Moskvě ve svých vyjádřeních vstřícnější. Lidé z jeho okolí nyní kvůli svým kontaktům se zástupci Ruské federace čelí v USA vyšetřování.

Mluvilo se o terorismu i financování NATO

Americký prezident prohlásil, že NATO se musí soustředit musí soustředit na terorismus a imigraci ve stejné míře jako na hrozby z Ruska a ohrožení na východních a jižních hranicích bloku. 

Zároveň dal ale zcela jednoznačně najevo nelibost nad tím, že 23 z 28 členů aliance stále neplní své dohodnuté finanční závazky. Mezi těmito zeměmi je i Česká republika.Český prezident Miloš Zeman se podle diplomatických informací neúčastnil této části dnešního programu, která se odehrála pod širým nebem a státníci při Trumpově projevu stáli.

"Neplatí, co by měli platit na svou obranu. To není spravedlivé vůči lidem a daňovým poplatníkům v USA," upozornil Trump. Mnohé z těchto zemí podle něj "dluží obrovské peníze z minulých let". Trump poznamenal, že v minulých letech USA vydávaly na obranu více než všechny ostatní spojenecké země dohromady.

Pokud by všechny členské země aliance vydaly loni na svou obranu domluvená dvě procenta hrubého domácího produktu, bylo by podle něj k dispozici dodatečných 119 miliard dolarů na kolektivní obranu a financování dodatečných aliančních rezerv.

Podle Trumpa jsou vzhledem k dlouhodobým nedoplatkům a rostoucím hrozbám i ona dlouhodobě domluvená dvě procenta HDP nedostatečná k modernizaci, zvýšení připravenosti i velikosti aliančních sil.

"Musíme dohnat mnoho ztracených let, dvě procenta jsou základní minimum k tomu, abychom mohli čelit současným velmi skutečným a velmi krutým hrozbám," prohlásil Trump. Při plných příspěvcích by NATO podle něj bylo vůči hrozbám terorismu daleko silnější.

Řeč přišla i na brexit

Podle dobře informovaného unijního představitele se čtvrteční schůzka odehrávala v "přátelské a konstruktivní atmosféře". Trvala celkem hodinu a 15 minut, z toho 45 minut diskutovali Trump, Tusk a Juncker jen ve třech a půl hodiny se jednalo v širším formátu. Mezi tématy užšího jednání byl podle tohoto činitele EU zmíněn kromě Ruska a Ukrajiny také brexit. Trump prý dal při této příležitosti najevo obavy, že kvůli brexitu ubude v USA pracovních míst.

"Souhlasili, že mají společný zájem spolupracovat s třetími zeměmi na řešení nekalých obchodních praktik," uvedl informovaný činitel.

Podporu získal plán vzniku společné pracovní skupiny, která by řešila složité otázky vzájemného i světového obchodu.

Při čtvrtečním jednání s Trumpem zdůrazňoval šéf unijních summitů Tusk především společné hodnoty.

"Co dává naší spolupráci a přátelství ten nejhlubší smysl, jsou základní západní hodnoty jako svoboda, lidská práva, úcta k lidské důstojnosti," řekl novinářům šéf Evropské rady. "Hodnoty a principy na prvním místě, to je to, co bychom my - Evropa i Amerika - měli říkat," dodal.

Śéf NATO i Trump žádají více peněz

Státy Severoatlantické aliance musejí být v době rostoucího napětí schopné investovat více do své společné bezpečnosti, zdůraznil ještě před čtvrteční schůzkou lídrů zemí NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Alianční země se na schůzce zaváží, že do konce roku přijdou s konkrétními plány, jakým způsobem své obranné výdaje zvýší do roku 2024 na dohodnutá dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP).

Spravedlivější "sdílení břemene" členskými státy NATO je jednoznačným požadavkem americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Jeho ministr obrany James Mattis žádal vytvoření národních plánu už v únoru, v Bruselu tehdy pohrozil, že Spojené státy by jinak mohly začít své vlastní závazky vůči alianci omezovat.

"Všichni spojenci musejí splnit to, co se dohodlo v roce 2014," upozornil generální tajemník aliance. Tehdy se na summitu ve Walesu země NATO shodly na zastavení propadu obranných výdajů, obrácení tohoto trendu a postupném nárůstu vydávaných peněz až ke dvěma procentům hrubého domácího produktu v roce 2024. Důvodem byla změněná situace v okolí Evropy, především stále asertivnější chování Ruska v ukrajinské krizi i vůči jeho sousedům.

Severoatlantická aliance se v budoucnu musí soustředit ve stejné míře na terorismus a imigraci, jakož i na hrozby z Ruska a ohrožení na východních a jižních hranicích bloku. V Bruselu to následně ostatním šéfům států a vlád NATO řekl také sám Trump. Zcela jednoznačně dal také najevo nelibost nad tím, že 23 z 28 členů aliance stále neplní své dohodnuté finanční závazky.

"Neplatí, co by měli platit na svou obranu. To není spravedlivé vůči lidem a daňovým poplatníkům v USA," upozornil Trump. Mnohé z těchto zemí podle něj "dluží obrovské peníze z minulých let". Trump poznamenal, že v minulých letech USA vydávaly na obranu více než všechny ostatní spojenecké země dohromady. Mezi 23 členských zemí, které závazky neplní, patří i Česká republika. Český prezident Miloš Zeman se podle diplomatických informací neúčastnil této části programu, která se odehrála pod širým nebem a státníci při Trumpově projevu stáli.

Úniky z vyšetřování potrestáme, slíbil Trump

Šéf Bílého domu označil údajné úniky zpravodajských informací ze zpravodajských služeb USA o pondělním atentátu v anglickém Manchesteru do amerických médií za hluboce znepokojující a přislíbil jejich důkladné prošetření a potrestání viníků. Úniky citlivých informací představují "závažné ohrožení" americké národní bezpečnosti, upozornil Trump.

Americký prezident řekl,  že požádá ministerstvo spravedlnosti a další příslušné orgány o úplné prověření úniků. "A pokud to bude přiměřené, viník by měl být stíhán v co největším rozsahu, jaký umožňuje zákon," citovala Trumpa agentura Reuters. Prezident zdůraznil, že pro USA neexistuje vztah, kterého by si více vážily, než je zvláštní vztah mezi Spojenými státy a Británií.

Britská premiérka Theresa Mayová před setkáním s Trumpem na aliančním summitu naznačila, že chce protestovat proti úniku citlivých informací. Její úřad večer pouze potvrdil, že oba státníci o tématu na okraj summitu už hovořili. Mayová otázku úniků zpravodajských informací nadhodila v rozhovoru s prezidentem Trumpem při čekání na společné focení účastníků summitu NATO v jeho novém bruselském sídle, informoval mluvčí premiérky.

Britské a americké bezpečnostní orgány si v rámci dlouhodobé úzké spolupráce vyměňují data. Podle britských médií ale právě z amerických tajných služeb unikly do médií některé klíčové informace, které měly kvůli vyšetřování zůstat veřejnosti utajeny. Šlo například o fotografie částí důmyslné bomby z místa činu, které přinesl americký deník The New York Times. Do amerického tisku také v úterý uniklo jméno atentátníka.