Vlajky v londýnské Downing Street číslo 10, sídle britské premiérky, vlají po teroristickém útoku v Manchesteru na znamení smutku na půl žerdi. V centru britské moci řeší bezprostřední odpověď na útok, ale taky to, jak se čin podepíše na britské politice.

Terorista zaútočil v době, kdy je Velká Británie uprostřed tvrdé kampaně před volbami, které budou 8. června. Politické strany ji po vzájemné dohodě okamžitě pozastavily. Premiérka Theresa Mayová výbuch označila za "odporný teroristický útok".

"Velmi cynicky řečeno, z politického hlediska může útok premiérce Mayové pomoct," odhaduje analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář. "Mayová se určitě bude prezentovat jako silná a rázná vůdkyně, která udělá vše pro bezpečnost Britů."

Teror a politika

Kampaň jde stranou…

Premiérka Theresa Mayová z Konzervativní strany a její hlavní soupeř, lídr labouristů Jeremy Corbyn, po útoku ihned přerušili kampaň před volbami, které budou 8. června. "Mluvil jsem s premiérkou a dohodli jsme se na přerušení kampaně na neurčito," řekl Corbyn. Přidaly se i ostatní politické strany.

… ale ne na dlouho

"Nečekáme, že by byla kampaň přerušena na více než pár dní. Delší přerušení by vyvolalo dojem, že teroristé zvítězili," odhaduje Mujtaba Rahman, ředitel think-tanku Eurasia Group.

Terorismus známe

Britové teroristické útoky opakovaně zažili. Na ostrovech útočila Irská republikánská armáda i islamističtí teroristé. Při posledním takovém útoku zabil atentátník před britským parlamentem pět lidí. "Město Manchester zasáhl terorismus už v minulosti. A nesklonilo se před ním," řekla ministryně vnitra Amber Ruddová.

Mayovou a její Konzervativní stranu zasáhlo v posledních dnech několik neúspěchů. Premiérka byla přinucena k zásadní změně ve volebním programu své strany. Ta šla původně do voleb s návrhem, aby lidé, kteří se o sebe nejsou schopni postarat, museli v plné výši hradit péči, kterou jim poskytuje stát, ať už v pečovatelských domovech, nebo u nich doma. Opozice i britská média návrh okamžitě překřtily na "daň z demence". Opatření tvrdě napadly i ty deníky, jež tradičně podporují konzervativce.

Vládní strana původně počítala s tím, že lidé budou platit všechnu péči bez ohledu na její cenu. Přestali by platit teprve v okamžiku, kdy by jim nezbyl žádný majetek nad 100 tisíc liber, tedy asi tři miliony korun. Ti nejpotřebnější by tak na péči mohli celkově vynaložit až stovky tisíc liber. V krajním případě by museli prodávat například své domy.

Premiérka nakonec po zdrcující kritice den před teroristickým útokem v Manchesteru prohlásila, že po odvedení určité částky už pacient za péči platit nebude. Odmítla ale říct, jak vysoký takový strop bude. Deník Independent to označil za "ponižující otočku".

Konzervativci vedou podle dvou víkendových průzkumů nad opozičními labouristy už jen zhruba o 10 procentních bodů. Ještě nedávno byl přitom jejich náskok více než dvojnásobný. Podle odhadů nejspíš Mayová ve volbách i tak zvítězí, momentálně by však v žádném případě nedosáhla na jasnou parlamentní většinu přesahující 100 mandátů, jak předpovídaly dřívější průzkumy.

Útok v Manchesteru odvede na nějakou dobu pozornost od chaosu v programu konzervativců. "Tématem kampaně bude ještě víc než dosud schopnost vést zemi," odhaduje Mujtaba Rahman, ředitel think-tanku Eurasia Group. Podle průzkumů dávají Britové z hlediska vůdcovských schopností jednoznačně přednost Mayové před lídrem labouristů Jeremym Corbynem.

"Je to tak trochu paralela s tureckým prezidentem Erdoganem, který před tamním referendem taky v reakci na teroristickou hrozbu zdůrazňoval, že on je ten silný lídr, kterého země potřebuje," dodává k tomu Jan Kovář. Zároveň je ale přesvědčen, že útok konzervativcům pomůže spíš krátkodobě a nebude mít na volby zásadní vliv. "Nějakou dobu bude hlavním tématem kampaně bezpečnost, ale lidé i politici se brzy vrátí k sociálním a ekonomickým tématům a brexitu," očekává Kovář.

Podle něj se ukazuje, že hrozba terorismu zasáhne politickou scénu v konkrétní zemi spíše krátkodobě. "Útoky politicky ovlivní většinou jen ty lidi, pro které byl boj s terorismem dominantním tématem už předtím," tvrdí Kovář.

Například v Německu několik loňských útoků nebo pokusů o ně výrazněji nezměnilo podporu politických stran. Ani ve Francii, kterou zasáhly mnohem ničivější atentáty, nebyl boj s terorismem dominantním tématem prezidentských voleb. Pro voliče je bezpečnost prioritou, zatím však kvůli ní nepřesouvají své hlasy k jiným stranám.

Související