Díky slunci a větru je velká část nizozemského města Heerhugowaard energeticky soběstačná. To má samo o sobě další efekt − obnovitelné zdroje energie přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů. Čtvrť s názvem Stad van de Zon (Sluneční Město) vyrostla na zelené louce a po jejím dokončení v ní bude žít 13−15 tisíc obyvatel, tedy tolik, kolik má Český Krumlov nebo Mariánské Lázně.

"Sluneční Město je největší rezidenční čtvrtí s nulovou uhlíkovou stopou na světě," říká Ashok Bhalotra v rozhovoru s HN. Tento nizozemský architekt indického původu představil projekt Slunečního Města minulý týden v Praze na odborné konferenci Chytrá energie pro podnikání a města.

V článku se dále dozvíte

  • Projekt Slunečního Města stál přibližně 140 milionů eur a financovala jej nizozemská vláda, provincie Severní Holandsko a Evropská komise.
  • K uhlíkové neutralitě čtvrti přispívá na 25 tisíc fotovoltaických panelů, které mají dohromady výkon 3,75 MW, tři větrné turbíny o výkonu 2,3 MW (každá) a okolní lesy na 100 hektarech.
  • O čtvrti s názvem Stad van de Zon (Sluneční Město), v níž bude po dokončení žít 13-15 tisíc obyvatel, mluví v rozhovoru s HN její architekt Ashok Bhalotra.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.