Americký prezident Donald Trump se vydal na historickou a ekumenickou cestu. Po víkendu v Saúdské Arábii navštíví Izrael a Palestinu. Ve středu ho přijme papež František, ve čtvrtek bude jednat se spojenci z NATO v Bruselu a svoji první prezidentskou cestu ukončí v sobotu na Sicílii na summitu největších ekonomik světa G7.

Nevyhne se přitom symbolice setkání s třemi náboženstvími, složitému diplomatickému manévrování v Izraeli a nelehké diskusi s Evropany, kteří jsou na nového amerického prezidenta zvědaví. Podle některých zpráv ale očekávají spíš příjezd velkého dítěte než státníka.

Zatím Trump oficiálně ohlásil první úspěchy. Se Saúdskou Arábií podepsal o víkendu obchodní dohody ve výši 350 miliard dolarů, z čehož 110 miliard připadá na dodávky zbraní.

Jde o největší zbrojní obchod v americké historii a Saúdští Arabové například získají 150 vrtulníků Black Hawk. Obchod má vyvážit "neblahý vliv" Íránu na Blízkém východě, prohlásil americký ministr zahraničí Rex Tillerson. Teherán je hlavním protivníkem a Trump ho považuje i za jednoho z hlavních nepřátel USA.

Trump v Saúdské Arábii promluvil také na summitu muslimských zemí. V projevu se snažil zahladit nepříjemný dojem ze své dosavadní tvrdé protimuslimské rétoriky.

Státníky vyzval, aby "vyhnali teroristy ze svých svatyní", a později bylo oznámeno, že se USA a země Arabského poloostrova dohodly na koordinaci kroků namířených proti financování terorismu a extremismu na Blízkém východě.

Prezident se lídry arabských zemí snažil přesvědčit, že boj proti extremismu a terorismu "není bojem mezi rozdílnými vírami", ale "mezi dobrem a zlem".

Vůdcové zejména arabských zemí to pochopili tak, že Amerika se opět více zajímá o Blízký východ a že jim Trump nebude připomínat jejich předchozí podporu islámských radikálů ani upozorňovat na porušování lidských práv v jejich zemích.

A Trumpův tým to vykládá jako potvrzení americké síly a vlivu.

Trump je ostatně prvním americkým prezidentem, který začal svou první zahraniční cestu v úřadě návštěvou Blízkého východu.

Ameriku opustil v podobném stavu jako Miloš Zeman Česko při cestě do Číny: rozdělenou v názoru na to, zda prezident neporušil své pravomoci a zda před veřejností netají bližší vztahy s Ruskem. V Kongresu se dokonce začalo debatovat o možném odvolání hlavy státu. Trump se proto na Blízkém východě chce představit jako silný vůdce, obnovitel amerického vlivu a také mírotvorce.

Tato snaha ale může narazit – v Izraeli a Palestině. "Cesta možná pomůže prezidentovi ujasnit si myšlenky, ale pokud by se během jeho nepřítomnosti objevila nová obvinění, může ho to rozhodit natolik, že to vztahy s Izraelci a dalšími spíš poškodí," domnívá se Michael Noonan, ředitel výzkumu think-tanku FPRI z Filadelfie.

V Izraeli chce Trump navíc navštívit i Západní zeď, nejposvátnější místo většiny Židů, a křesťanský chrám Božího hrobu.

Obě tato místa ale leží v původně palestinském východním Jeruzalémě, který Izrael obsadil po válce s Araby v roce 1967 a posléze připojil ke svému území. Většina států včetně USA to ale neuznává. Trumpova návštěva proto popudí Palestince, kteří ji budou chápat jako uznání izraelského záboru. Stejně popudí i Izraelce, jimž Trumpův tým vzkázal, že nemají prezidenta doprovázet, protože jde o soukromou návštěvu na neizraelském území.

A plán na mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu, který chce Trump při své návštěvě představit, má být jen velmi neurčitý. Původní návrh byl totiž podle informací, které prosákly do médií, nepřijatelný pro obě strany.

Středeční návštěva u papeže Františka asi také nebude diplomatickým úspěchem. Mají se bavit o názorech na přistěhovalce a klimatické změny. Názory ale mají odlišné.

Už loni František řekl, že pokud má někdo takové názory na imigraci jako Trump, "není křesťanem". Trump na to prohlásil, že je "ostudné", že někdo zpochybňuje jeho víru.

Pro Evropany pak bude klíčové setkání s Trumpem v sídle NATO v Bruselu. Debatovat se bude o výdajích na obranu (jen pět z 28 členů dosahuje dohodnuté hranice 2 procent HDP) a Evropané čekají, že jim Trump zopakuje, že NATO není zbytečné.

Americký prezident ale bude chtít, aby se aliance ofi­ciálně připojila ke koalici bojující proti teroristickému Islámskému státu. Proti jsou ovšem Francie a Německo.

V sobotu na setkání G7 na Sicílii má Trump oznámit svůj postoj k dohodě o snižování emisí skleníkových plynů uzavřené v roce 2015 v Paříži. Klimatoskeptický Trump zatím do sum­mitu odložil rozhodnutí, zda USA odstoupí od dohody z Paříže, což sliboval v kampani.

Jak vše dopadne, není jisté. Obvykle podobné návštěvy mají předjednaný program a někdy i závěry. V případě Donalda Trumpa to ale neplatí. "Tenhle prezident se scénářů nedrží. Když se schází se zahraničními lídry, tak nevíte, co se stane," řekl Charlie Kupchan, bývalý poradce Baracka Obamy a nyní profesor Georgetown University.

jarvis_5921d0f6498ec2277b085f5e.jpeg
Americký prezident jako první v historii vyjel na první zahraniční cestu na Blízký východ. Symbolicky navštíví místa tří velkých náboženství.
Související