Oslavy jubilejního 70. ročníku festivalu v Cannes neprobíhají hladce. Na přítomnost bezpečnostních rámů u vchodů do kin už si diváci od loňska zvykli, stejně jako na to, že když si přivstanou na ranní projekci, mohou v sálech potkat psy hledající výbušniny. Přesto to není podezření na bombový útok, které v sobotu večer zastavilo jednu z projekcí a způsobilo vyklizení festivalového paláce, co hýbe letošním ročníkem.

"Je to konflikt kulturní, obchodní i generační," zasazuje do kontextu spor mezi internetovou televizí Netflix a canneským festivalem Ivan Hronec, prezident distribuční společnosti Film Europe. Hovoří o tom, že letos jsou v hlavní soutěži přehlídky dva snímky od Netflixu, které nehodlají splnit to, co leží v jádru celé francouzské, potažmo evropské filmové kultury − distribuci v tradičních kinech.

Ve Francii je zákonem dáno, že po kinodistribuci musí následovat pauza 36 měsíců, než se film objeví na internetu. A to Netflix nehodlá akceptovat.

Francii se zase nelíbí, že na nejprestižnějším festivalu světa soutěží snímky, které ignorují magii potemnělého kinosálu, tu garanci takřka posvátného diváckého prožitku. A že Netflix chce svá díla po skončení festivalu vysílat jen na internetu.

"Je dokonalou ukázkou amerického kulturního imperialismu," řekl o Netflixu ředitel francouzské cinematéky Christophe Tardieu. Pod nátlakem kinařů a kulturní veřejnosti se od příštího roku mají pravidla změnit. Soutěžit už v Cannes budou moci jen snímky, které poté vstoupí do francouzských kin.

"Ted Sarandos z Netflixu je byznysmen, který tohle nepřijímá. Netflix nemůže řešit festivaly jinak než svůj základní obchodní model," míní Ivan Hronec. Zároveň si však podle něj festival nedovolí Netflix ignorovat. "Umělecký ředitel Cannes Thierry Frémaux deklaruje, že Cannes je instituce, která má zájem obsáhnout celý audiovizuální prostor. Z jeho pohledu by ztráta možnosti reprezentovat vše byla velmi zlá," dodává Hronec.

Vede se tak pomyslná bitva o podobu filmové kultury. Konflikt tradicionalistů a fanoušků nových distribučních modelů lze v Cannes pocítit na vlastní kůži. Vždy když se na plátně objeví logo Netflixu, v publiku se mísí tleskání s bučením.

Stalo se to při projekci sci-fi Okja od korejského režiséra Bong Joon-hoa i při včerejším uvedení druhé novinky Netflixu, filmu The Meyerowitz Stories od amerického režiséra Noaha Baumbacha.

Americký nezávislý tvůrce, jehož konverzační filmy trochu v duchu Woodyho Allena vypráví o smutku a hořké ironii mezilidských vztahů, dokázal, že Netflix umí vyprodukovat kvalitní snímek. Dosud byly doménou této platformy seriály, původní filmová tvorba sklízela rozpačité ohlasy.

Baumbachova tragikomedie s herci Dustinem Hoffmanem, Benem Stillerem a Adamem Sandlerem odlehčeně, ale s trpkým dozněním zkoumá traumata vzešlá z rodinných vztahů. Navíc reflektuje i kariéry samotných komiků, především Sandlera, pro nějž je zdejší role outsidera Dannyho velkým comebackem.

Jde o film především dobře napsaný, často plný přesvědčivých hereckých výkonů, ale nikoli vysloveně filmařsky úchvatný. Jako by maličko potvrzoval přesvědčení prezidenta Film Europe Hronce, že Netflix jako primárně internetová platforma vyžaduje trochu jinou estetiku, než když snímky vznikají pro kina.

Podle Hronce je pro produkty Netflixu důležitý příběh, postavy a silné téma, ale už ne nutně práce s prostorem před kamerou či jiné prostředky filmové řeči.

"Osobně si myslím, že by v Cannes filmy Netflixu měly být a že by se mělo na velkém plátně ukázat, zda na něj patří," tvrdí Hronec. Kvalitou však tituly od Netflixu na stálice canneské soutěže, jako jsou novinky ruského režiséra Andreje Zvjaginceva či Rakušana Michaela Hanekeho, podle Hronce nemají.

Situace, kdy se i šéf poroty, španělský režisér Pedro Almodóvar, dopředu zdráhá udělit hlavní cenu dílu, jež "nepůjde na velké plátno", ukazuje letošní soutěž v podivném světle. K velkým festivalům patří i zákulisní politikaření. Ale dopředu deklarovat, že by někdo mohl být diskvalifikován, nepůsobí dobře.

Zda vyhraje přesvědčení Pedra Almodóvara, či pragmatičtější přístup jeho kolegy z poroty, amerického herce Willa Smithe, se ukáže příští víkend, kdy se rozdají ceny. Ale co to bude znamenat pro další vztahy mezi "velkým plátnem" a "malou obrazovkou", bude zřejmé nejdříve napřesrok.

Související