Hluboce zadlužené Řecko, od roku 2010 balancující na pokraji státního bankrotu, naléhavě potřebuje osm miliard eur, aby mohlo včas vyrovnat závazky vůči zahraničním věřitelům. O tom, zda je dostane, či nikoliv, by v pondělí měli rozhodnout ministři financí eurozóny na zasedání své euroskupiny.

Vláda v Aténách věří, že partneři jí vyhoví a peníze poukážou včas. Tím spíše, že Řecko splnilo požadavky, jimiž věřitelé podmiňují svoji další pomoc. Parlament v noci na pátek schválil další "reformní balík" zahrnující krácení výdajů a také vyšší daně. Od roku 2019 se mají zase snížit důchody, tentokrát o 19 procent. Stát už lidem zdaňuje příjmy nižší než 500 eur měsíčně a tato hranice má dále klesnout.

Pro další tvrdé úspory zvedlo ruku všech 153 poslanců vládní koalice, proti bylo 128 zákonodárců.

"Ujišťuji vás, že Řecko bude v létě příštího roku opět stát na vlastních nohou," prohlásil před poslanci premiér Alexis Tsipras. Jak dodal, míč je nyní na straně věřitelů.

Řecká čísla

2,1 procenta

činí tempo hospodářského růstu Řecka, s nímž na letošek ve své jarní předpovědi počítá Evropská komise.

Byl by to vůbec první výraznější vzestup od roku 2007.

Avšak během prvního kvartálu řecká ekonomika vykázala meziroční pokles o 0,5 procenta.

180 procent

představuje vůči hrubému domácímu produktu veřejný dluh Řecka. To doufá, že mu věřitelé část závazků odepíší a zároveň rozloží splátky na delší časové období.

23,6 procenta

činila loňská průměrná míra nezaměstnanosti počítaná podle mezinárodní srovnatelné metodiky. Uvedený oficiální ukazatel zvolna klesá.

Tvrdý tlak věřitelů

Pro Řecko je klíčové zmenšit roční rozpočtové schodky, což se mu v posledních letech díky tvrdým úsporným opatřením, ale i lepšímu výběru daní daří.

Stát loni vykázal primární rozpočtový přebytek odpovídající 4,5 procenta HDP.

Jde o přebytek, do jehož propočtu se nezahrnují výdaje na úroky z veřejného dluhu. Ten odpovídá skoro 180 procentům HDP a je nejvyšší v celé eurozóně.

Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který euroskupině předsedá, navrhuje, aby Řecko pět let − počínaje příštím rokem − dosahovalo primárního rozpočtového přebytku
odpovídajícího nejméně 3,5 procenta
HDP.

To je velice tvrdý požadavek, který se dokonce nelíbí Mezinárodnímu měnovému fondu, jednomu z klíčových věřitelů Řecka.

Trojici věřitelů doplňují Evropská komise a Evropská centrální banka.

Šéfka MMF Christine Lagardeová soudí, že něco takového je pro řeckou ekonomiku nejenom neúnosné, nýbrž také nereálné. Stejného názoru jsou řečtí odborníci. "Země, která nevyváží ropu, nemůže takového přebytku během delší doby dosahovat. Jedině za cenu, že spadne do hluboké hospodářské recese," míní Ilias Lekkos, hlavní ekonom Piraeus Bank.

Opozice chce předčasné volby

Řecko, jež před poslední globální krizí v EU patřilo k nejrychleji rostoucím ekonomikám, v období 2010 až 2016 podle německého listu Handelsblatt škrtalo výdaje a zvyšovalo daně celkem dvanáctkrát.

Předseda opoziční Nové demokracie Kyriakos Mitsotakis charakterizuje poslední vládní opatření jako "zlý sen".

"Vláda páchá největší politický podvod v dějinách naší země," cituje Mitsotakise server ekathimerini.com.

Současně Tsiprase vyzval, aby se svojí vládou, jež "dovedla zemi na okraj propasti", odstoupil. "Ať voliči rozhodnou, kdo má vyvést zemi z krize," nabádá Mitsotakis k předčasným volbám.

Řekové minulý týden opět vyšli do ulic, aby vyjádřili svůj nesouhlas s dalším kolem úspor. Ve středu dokonce uspořádali generální stávku. Sociální situace je pro mnoho rodin stále tristní. Přibližně polovina domácností se finančně drží nad vodou díky prarodičům, kteří jim přispívají ze svého důchodu. Zjistil to průzkum Řecké konfederace řemeslníků a obchodníků. Více než pětina domácností pak dluží finančnímu úřadu.

Související