Necelé dva měsíce poté, co se Marek Mora stal členem sedmičlenného vedení ČNB, učinila centrální banka jedno z nejočekávanějších rozhodnutí své historie. Ukončila devizové intervence, kterými skoro tři a půl roku držela českou měnu slabší než 27 korun za euro. Devizové rezervy, za jejichž správu Mora v centrální bance mimo jiné zodpovídá, se za tu dobu zvýšily téměř o 2,5 bilionu korun a patří nyní v poměru k HDP k nejvyšším na světě. "Vysoké devizové rezervy, které se při posílení kurzu mohou v korunovém vyjádření projevit ztrátami, za riziko nepovažuji," říká přesto v rozhovoru muž, který do ČNB přišel z pozice jednoho z nejvýše postavených Čechů v Evropské unii. Se vstupem do eurozóny by mělo Česko podle Mory ještě počkat, mimo jiné kvůli hrozbě, že ponese náklady na odpis části řeckého dluhu.

HN: Jak jste prožíval měnový exit, o kterém jste kdesi řekl, že jste jej "zdědil" a bylo jej třeba "elegantně vyřešit"? Máte teď pocit úlevy?

Ani v době, kdy jsem ještě netušil, že půjdu do ČNB, jsem nepovažoval celou situaci s kurzovým závazkem za velké drama − včetně exitu. Když jsem pak nastupoval, dostával jsem od známých a přátel varování, že mohu přijít zrovna do té nejhorší fáze. Drama se nakonec nekonalo a je férové říci, že nás to všechny příjemně překvapilo. Bylo to skutečně nadmíru poklidné. Den po ukončení kurzového závazku jsem jel na neformální setkání ministrů financí na Maltě a tam to i někteří centrální bankéři kvitovali jako docela podařenou akci. Probíhá to doposud ve velkém klidu. Samozřejmě jsme ale velmi opatrní v hodnocení a víme, že úplně za vodou ještě nejsme.