Moskva pohrozila populárnímu messengeru Telegram zablokováním, pokud se nepodřídí a nezaregistruje se jako "šiřitel informací".

Tím je v zásadě jakýkoliv nástroj sloužící ke komunikaci. A podle ruského zákona má za povinnost šest měsíců uchovávat veškerou komunikaci svých klientů a poskytnout ji státním orgánům v dešifrované podobě.

Představitelé Telegramu tvrdí, že nic úřadům neposkytnou. Někteří experti si myslí, že aféra nakonec vyšumí, protože Telegram je populární i mezi vysokými státními úředníky.

Ruský regulátor Roskomnadzor podle moskevského listu Vedomosti poslal Telegramu dopis, v němž firmu žádá, aby poskytla údaje pro registraci. V opačném případě hrozí, že zakáže její činnost na ruském území a nařídí všem poskytovatelům internetového připojení zablokovat k aplikaci Telegram přístup.

Představitel Telegramu pro list RBK prohlásil, že žádný dopis nedostali a celé je to fáma. Každopádně zdůraznil, že žádná vláda od jeho společnosti "nedostane ani bit informace". Všechny údaje jsou podle něj zašifrované.

"Klíče, které by byly potřebné pro jejich dešifraci, jsou rozdělené a fyzicky jsou uložené v několika datacentrech. Tato datacentra jsou umístěna v různých jurisdikcích. Takže abyste Telegram donutili vydat jakékoliv údaje, budete potřebovat nerealisticky vysokou úroveň mezivládní spolupráce," tvrdí zástupci Telegramu.

Podle zdroje listu Vedomosti podobné dopisy dostali všichni hráči na trhu. Firmy mají odpovědět do poloviny června.

"Všechny messengery, jež působí v Rusku, včetně zahraničních, musí dodržovat ruské zákony," říká nejmenovaný úředník blízký prezidentské kanceláři. Podle jeho slov Telegram zatím vůbec s ruskými úřady nechce jednat. Nechtěl ovšem říct, zda to povede k automatické blokaci Telegramu v Rusku.

Již dříve ruské úřady zablokovaly messengery BlackBerry, Line, Imo.im a audiovizuální chat vChat právě kvůli tomu, že s ruskými úřady nekomunikovaly.

Jenže tyto služby byly v Rusku málo populární, zatímco Telegram má v zemi na deset milionů klientů.

Na serveru change.org se objevila petice k Pavlu Durovovi, zakladateli Telegramu, aby nepřipustil zablokování služby v Rusku. Autoři textu jsou přesvědčeni, že nemá smysl apelovat na politiky a úředníky, protože ti "plní zákony a nařízení, ať už si o nich myslíme cokoliv".

Mezi podepsanými jsou hlavně majitelé populárních kanálů. Telegram totiž umožňuje kromě zašifrované komunikace také vytvořit informační kanály, jež mohou ostatní účastníci odebírat. V Rusku vznikla řada politických kanálů, které mají desítky i stovky tisíc odběratelů. V Íránu se pomocí kanálů šířily zase protivládní vtipy.

Pavel Durov se svým bratrem Nikolajem založili sociální síť VKontakte, která je suverénně nejpopulárnější v Rusku. Jako přesvědčený libertarián Durov dlouho odolával tlaku státu na to, aby údaje klientů zpřístupnil ruským tajným službám.

Nakonec však byl ze sociální sítě vytlačen a v roce 2013 založil Telegram. Myšlenka ho údajně napadla v roce 2011, když se do jeho bytu dobývala policejní zásahovka a on si uvědomil, že nemá bezpečný způsob, jak se spojit se svým bratrem. Messenger rychle rostl a v současné době má přes sto milionů klientů po celém světě.