Hospodářství je v lepší kondici, než odborníci předpokládali. Hrubý domácí produkt podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu v prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 2,9 procenta. Ekonomové navíc odhadují, že se tempo růstu na podobné úrovni udrží i ve zbytku roku. Příznivý výsledek se obratem projevil také na kurzu koruny, která se dostala na nejsilnější úroveň téměř za měsíc a půl od dubnového ukončení intervencí centrální banky.

"Hlavní zásluhu na překvapivě vysokém růstu má zahraniční obchod a spotřeba domácností," říká analytik ČSOB Petr Dufek.

Statistici sice zveřejní podrobnější údaje až v červnu, už nyní je ale jasné, že hospodářství se daří zejména díky vyšší poptávce ze zemí, do kterých Česko vyváží nejvíce zboží. Podniky si pak díky dostatku zakázek mohou dovolit přijímat více zaměstnanců a vyplácet jim vyšší mzdy.

2,9 procenta

O tolik podle předběžných odhadů vzrostla česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

"Současná mzdová situace a spolu s ní i nízké úrokové sazby nabízí domácnostem mnoho příležitostí k nákupům," popsal další z motorů českého růstu hlavní ekonom Monety Money Bank Petr Gapko.

Díky růstu příjmů a nejnižší nezaměstnanosti za posledních 20 let se lidé méně bojí, že přijdou o práci. Projevuje se to mimo jiné na trhu s hypotékami, kterých loni banky poskytly za rekordních 218 miliard korun. Data za letošní první čtvrtletí navíc naznačují, že i přes zpřísnění pravidel pro poskytování hypoték ze strany ČNB zájem Čechů o vlastní bydlení dál sílí.

Příznivé zprávy o vývoji ekonomiky se v úterý promítly také do kurzu české měny, která posílila až k úrovni 26,40 koruny za euro. Byla tak nejsilnější od dubnového ukončení intervencí, kterými ji centrální banka skoro 3,5 roku držela nad hranicí 27 korun za euro.

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého bude česká měna dál pozvolna posilovat: "Cena vyváženého zboží se tím bude mírně zvyšovat, v kratším období ale bude nadále tahounem ekonomiky export."

Komentář: Už zase nemyslíme na horší časy
Luděk Vainert

Aby české podniky mohly rostoucí počet zakázek uspokojit, potřebují přijímat nové pracovníky. Česko má ale nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, a proto je pro firmy čím dál těžší volná místa zaplnit. "Na trhu práce se začíná projevovat nedostatek pracovní síly, který působí coby brzda dalšího zrychlení hospodářského růstu," říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela kvůli tomu budou muset podniky přistoupit k rychlejšímu zvyšování mezd, což způsobí zrychlování inflace. "Dnešní vyšší než trhy očekávaný růst ekonomiky bude tlačit ČNB k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb, protože bude nutné rostoucí inflaci brzdit," odhaduje Zeisel.

Centrální banka ve své květnové prognóze odhaduje, že sazby poprvé téměř po deseti letech vzrostou v letošním třetím čtvrtletí. Další pohyb vzhůru má pokračovat příští rok. Pokud by ale koruna mezitím dál zpevňovala, nemusela by ČNB na růst sazeb tolik spoléhat − silnější měna zlevňuje dovozy, což působí proti inflaci.

Solidní růst ekonomiky bude podle ekonomů pokračovat i v následujících měsících. Za celý rok 2017 by se tak hrubý domácí produkt mohl zvýšit zhruba o tři procenta. Kromě exportu a domácí spotřeby by k tomu měly přispět také investice. "Naplno by se měla rozjet stavba rozsáhlých infrastrukturních projektů, které budou z velké části financovány z evropských fondů. Česko také čekají parlamentní volby, což se projeví růstem vládních výdajů," vysvětluje ekonom KB Viktor Zeisel.

Stávající tempo růstu ekonomiky letos umožní Česku dohánět v životní úrovni vyspělé státy Evropské unie, jejichž HDP by se měl také zvyšovat, ale pomaleji. A právě sbližování se Západem bylo v minulosti jednou z hlavních podmínek premiéra Bohuslava Sobotky pro to, aby Česko stanovilo termín pro přijetí eura.

Sobotka v úterý na sněmu Hospodářské komory řekl, že po volbách ve Francii a v Německu se zrychlí integrace eurozóny a Česko by si mělo ujasnit, zda chce být u toho. "Dříve nebo později si musíme odpovědět na otázku, ne jestli, ale kdy budeme schopni jako Česká republika přijmout společnou evropskou měnu," řekl premiér.

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého by ale Česko mělo počkat na to, jak dopadnou volby v klíčových zemích eurozóny, jako je Itálie.

"Krize Řecka dosud nebyla zažehnána a eurozóna stále není plně stabilizovaná. To se ale může v následujících dvou třech letech změnit a pak je přijetí eura v našem zájmu," řekl Dlouhý.