Když nový francouzský prezident Emmanuel Macron loni v srpnu opouštěl post ministra hospodářství, aby se mohl plně věnovat souboji o Elysejský palác, zanechal po sobě resty. K těm největším patří částečná privatizace průmyslu.

Stát nyní drží majetkové podíly v 81 francouzských firmách, s jejichž akciemi se veřejně obchoduje. Jejich souhrnná hodnota se odhaduje na 90 miliard eur.

Ekonomové od prezidenta očekávají, že splní svůj původní slib a jeho vláda se začne části akcií ve firmách zbavovat.

90 miliard

je odhadovaná hodnota podílů, které drží francouzský stát ve více než 80 firmách.

Macron slíbil, že stát sníží svůj podíl v automobilce Renault z jedné pětiny na původních 15 procent. K navýšení došlo v roce 2014 před valnou hromadou, a to proti vůli vedení i japonského Nissanu, s nímž má automobilka uzavřenou obchodní alianci.

Mezi nejcennější státní podíly patří třiaosmdesátiprocentní balík akcií v energetickém koncernu EDF, vlastnícím největší síť jaderných elektráren na světě. Možný prodej části jeho akcií je omezen zákonem, který určuje, že stát si v tomto strategickém podniku musí udržet alespoň 70 procent. Pařížská vláda vlastní také 26 procent ve zbrojovce Thales, na jejíž byznys přísně dohlíží, nebo 14 procent ve výrobci leteckých motorů Safran.

Macronovi, který má za sebou praxi investičního bankéře v soukromé Banque Rothschild & Cie, současný vývoj na trzích cenných papírů nahrává. Klíčový index pařížské burzy CAC-40 se v první polovině května dostal na devítileté maximum.

Hlavním důvodem je rostoucí zájem investorů o akcie evropských společností. Francii k prodeji státních podílů nutí také neutěšený stav jejích financí. Rozpočtové schodky patří k nejvyšším v celé Evropské unii a veřejný dluh se blíží nebezpečné stoprocentní hranici (v poměru k hrubému domácímu produktu).

"Zkušenosti ukazují, že stát není dobrý vlastník. Často podniká kroky nikoliv proto, aby firma byla zdravější, ale z jiných (především sociálních) důvodů," míní Francois Soulmagnon, ředitel organizace Afep, hájící zájmy více než stovky velkých francouzských koncernů.

Předchozí vláda loni v říjnu utratila skoro půl miliardy eur na nákup rychlovlaků TGV dosahujících rychlosti až 320 kilometrů za hodinu. Jezdí ale jen na regionálních tratích umožňujících maximálně 200 kilometrů v hodině.

Ve firemních "boardech" lze zaslechnout také žert, že až bude nejhůř firmě Danone, vláda se postará o to, aby z kohoutků netekla voda, nýbrž mléko. A když zbrojovce Dassault nepůjdou na odbyt bojové letouny Rafale, vláda je nasadí na autobusových linkách.