Když nynější šéf ostravského holdingu Vítkovice Machinery Group Libor Witassek popisuje současný stav této strojírenské skupiny, sáhne raději rovnou po lékařském příměru. "Máme za sebou prvních šest měsíců na jednotce intenzivní péče. Nyní nastává přesun na jiné oddělení, ale firma je stále ještě dost nemocná," říká v rozhovoru pro HN. Sám Witassek do Ostravy přišel loni v létě, aby firmu patřící miliardáři Janu Světlíkovi vytáhl z problémů a postavil ji zpátky na nohy.

"V Praze se o nás už dávno říkalo, že jsme skoro pod drnem. Snažíme se všem dokázat, že to zdaleka tak není," říká generální ředitel jedné z největších strojírenských skupin v České republice. O tom, že to firma, která stále zaměstnává okolo 5500 lidí, ještě nemá "za sebou", musí přesvědčit nejen své obchodní partnery, ale hlavně financující banky a také investora, kterého společnost hledá.

O problémech Vítkovic se ví minimálně rok. Skupina už v roce 2015 prodělala okolo 82 milionů korun, musela propouštět zaměstnance a čtyři její dceřiné firmy skončily v úpadku. Jak špatný byl ve finále rok 2016, je ale jasné až nyní.

Holding Vítkovice v současnosti

8,4 mld. Kč

jsou očekávané tržby skupiny za letošní rok. Chce se vrátit do zisku. V roce 2015 skupina při tržbách 11,1 miliardy prodělala 82 milionů korun. V roce 2016 měly Vítkovice prodělat miliardy korun.

12 mld. Kč

byla hodnota projektu Adularya na výstavbu hnědouhelné elektrárny v Turecku. Vítkovice Power Engineering i turecký partner se ale dostali do problémů, elektrárna stojí a její dokončení se řeší na mezivládní úrovni. Turci potřebují elektřinu a česká vláda chce zpátky peníze z úvěru, který poskytla státní Česká exportní banka.

5500 zaměstnanců

má dnes skupina Vítkovice. Je to o téměř 1500 méně než v roce 2016.

"Minulý rok byl opravdu velký průšvih. Ztráta byla v řádu jednotek miliard korun," říká Witassek s tím, že velkou roli hrály opravné položky u dceřinek v insolvenci. Jedná se prý ale stále o hodně předběžná čísla, která se ve finále mohou změnit. "Právníci a auditoři se nemohou shodnout, jak konsolidovat právě ty firmy v úpadku," uvedl Witassek.

Zatím společnost pod jeho vedením krizi jakžtakž zvládá. Koncem dubna dokonce Vítkovice oznámily, že za první kvartál roku 2017 vykázaly provozní zisk 70 milionů korun. A pozitivní výhledy prezentují i pro zbytek letoška. "V čistém zisku bychom chtěli být letos v červenci. Za celý rok předpokládáme tržby 8,4 miliardy korun, provozní zisk před odpisy minimálně 500 milionů a čistý 250 až 300 milionů," říká optimisticky Witassek. Jak dodává, plně stabilizované by Vítkovice měly být někdy na přelomu srpna a září. Pak bude chtít investovat do dalšího rozvoje.

Osudná elektrárna

I kdyby se však tyto nadějné vyhlídky naplnily, skupina stále nemá vyhráno. Zmiňované čtyři zkrachovalé firmy − Vítkovice Power Engineering (VPE), Vítkovice Gearworks, Vítkovice Envi a BAT Engineering − dluží miliardy korun a při neúspěšné reorganizaci by s sebou pořád mohly stáhnout i mateřskou skupinu.

Pravděpodobně největší zátěží byl pro Vítkovice pád VPE. Tato společnost měla dříve miliardové tržby a podílela se téměř na všech větších energetických projektech v Česku. Celý energetický sektor v Evropě však trápí vleklá krize a v regionu se prakticky nestaví nové zdroje.

Vítkovice Power Engineering nakonec položil nezvládnutý projekt na stavbu turecké elektrárny Adularya, který 12 miliardami korun financovala i státní Česká exportní banka. Celou výstavbu provázely technické problémy a zpoždění. Spuštěna měla být před čtyřmi roky, elektřinu ale stále nevyrábí.

Současná situace VPE je podle zpráv insolvenčního správce kritická. Firma prodělává desítky milionů korun měsíčně a tolik potřebné zakázky se jí stále nedaří získat. "Špatné výsledky jsme očekávali. Popravdě řečeno jsem čekal, že budou ještě o dost horší," říká Witassek. Přiznává zároveň, že samotná mateřská skupina není v takové finanční situaci, aby dceřinou firmu postavila na nohy. Potřebovala by proto pomoc silného investora.

Příliš složitá struktura

Panují obavy, co by se stalo, kdyby se takový investor nenašel a společnost zkrachovala. Celá síť více než tří desítek společností ze skupiny je neuvěřitelně propletená, jednotlivé firmy si mezi sebou dluží miliardy korun, a navíc mezi nimi existuje zamotaný spletenec vnitropodnikových závazků a ručení.

Problematické dcery

Vítkovice Power Engineering

Společnost byla stěžejní součástí ostravské skupiny. VPE se zabývá hlavně stavbami v energetice, vaz jí zlomila neúspěšná výstavba elektrárny v Turecku. Na firmu navíc byly navázané i další společnosti, spolu s ní tak šly do úpadku i Vítkovice Environment a Vítkovice Gearworks.

Vítkovice Gearworks

Prosperující firma, která se specializovala na převodové skříně, ozubené díly či kompletní pohony pro různá průmyslová odvětví. Do problémů ji stáhla sesterská společnost VPE. Nyní se rozjíždí její prodej. Hodnota firmy se bude pohybovat ve stovkách milionů korun.

Hutní montáže

Valná hromada Vítkovic před 14 dny schválila prodej stavební firmy Hutní montáže společnosti E-Invest. Proti se ostře postavil minoritní akcionář – skupina KKCG Karla Komárka. Mimo jiné mu vadilo, že většina z 326 milionů korun, které Vítkovice za firmu dostanou, půjde na umoření pohledávek právě E-Investu.

Jak se může takové propletení záruk projevit na jinak zdravé dceřiné firmě, se ukázalo při nedávném prodeji Hutních montáží společnosti E-Invest pražského podnikatele Martina Ulčáka, dlouholetého obchodního partnera Jana Světlíka. Když bylo o prodeji rozhodnuto, banky se najednou rozhodly, že chtějí zaplatit záruky, a Ulčák musel vedle kupní ceny 326 milionů korun uhradit ještě 140 milionů navíc. Krach VPE a povolání všech existujících záruk by proto mohly skupině řádně zkomplikovat situaci.

Dalším rizikem pro Vítkovice je velká závislost na financujících bankách a hypotetický scénář, kdy by jedné z nich došla trpělivost a své pohledávky by prodala nějakému spekulantovi. Ředitel Witassek přiznává, že z tohoto pohledu je postavení Vítkovic stále velmi křehké. "Jakékoliv nestandardní či nečekané chování i jen jedné z bank může ohrozit financování některých dalších dceřiných společností ve skupině. Asi by to nemělo okamžitý dopad na celý holding, ale mohlo by to mít velmi špatné důsledky," říká.

"Kdyby nám vypadlo financování 100 až 200 milionů, asi bychom i uvnitř skupiny našli cestu, jak to nahradit. Kdyby vypadlo půl miliardy, tak by to bylo velmi těžké. Kdyby nám vypadla miliarda, dostali bychom se do úvah, jestli nenaplňujeme zákon o úpadku," dodává Witassek.

Stabilizovat vztahy s bankami se ještě před Witasskovým příchodem pokoušel i Jan Světlík. Téměř dva roky zkoušel dojednat bankovní klub, který měl skupině poskytnout úvěry a garance ve výši až 13 miliard korun. Nakonec se ale s Českou spořitelnou, Komerční bankou, HSBC a Raiffeisenbankou nedohodl.

A byla to právě poslední zmiňovaná banka, která loni v létě uprostřed jednání prodala své úvěry v hodnotě okolo 800 milionů korun již zmiňovanému Martinu Ulčákovi. O koupi pohledávky za Vítkovicemi tenkrát jednal i Karel Komárek, majitel skupiny KKCG, která ve skupině vlastní zhruba 10procentní podíl. Se Světlíkem se dlouhodobě o Vítkovice přetahuje a zmiňované pohledávky by mu posloužily jako velmi užitečná páka. Ulčák tedy Světlíkovi významně pomohl.

I proto, aby se něco podobného neopakovalo, chce Witassek vyjít financujícím bankám co nejvíce vstříc. Na valné hromadě jim navýšil − za mohutných protestů zástupců KKCG − dozajištění úvěrů o 612 milionů korun, tedy na více než dvojnásobek současné hodnoty. "Žádáme banky o výrazné prodloužení některých úvěrů," vysvětloval tento krok na dotazy minoritních akcionářů. "Pokud nenalezneme shodu s bankami na financování delším než několik měsíců, hrozí situace, že vy akcionáři přijdete o všechno," uvedl tehdy Witassek.

Navýšení dozajištění bylo podle něj nutné i kvůli tomu, že s horšími výkony firem ze skupiny poklesly i hodnoty současného zajištění. A hrozilo okamžité zesplatnění všech úvěrů.

Čínský investor?

Současné vedení se nyní snaží o dvě věci. Jednak prodat některé firmy na umoření části dluhů. Zhruba 326 milionů korun dostal holding za prodej Hutních montáží, i když většina této sumy bude použita na zaplacení části pohledávek samotného kupujícího, tedy společnosti E-Invest. Dále je na prodej výrobce převodovek, společnost Vítkovice Gearworks, a několik menších firem či částí podniků. To by mohlo vynést další stovky milionů korun.

Druhou, rychlejší cestou by bylo získání silného mezinárodního partnera. Jak už na podzim firma přiznala, zájem měly hned tři čínské společnosti. V Česku nejznámější skupina CEFC, která vlastní například fotbalovou Slavii, Pivovary Lobkowicz nebo strojírenskou společnost ŽĎAS a kterou zastupuje bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík, se nakonec z vyjednávání stáhla.

Ke jménům zbylých dvou firem, které nyní provádějí detailní audit toho, jak na tom Vítkovice vůbec jsou, se Witassek nechtěl vyjadřovat. Byl to až ministr průmyslu Jiří Havlíček, který o víkendu při návštěvě Číny s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že jedním ze zájemců je fond čínské banky ICBC. Právě ta mimo jiné čerstvě získala od ČNB licenci na zřízení pobočky v České republice.