Dvě třetiny úvěrů Raif­feisen stavební spořitelny míří na zateplení domů, modernizace koupelen nebo kuchyní. Nejčastěji jde o půjčky ve výši 200 až 500 tisíc korun. A protože nemovitosti jsou velmi žádaným zbožím, rozhoduje rychlost, s jakou jsou finanční domy schopné půjčky vyřídit.

"Představa, že stavební spořitelna vyřizuje úvěr dlouho, už dávno neplatí," říká Jan Jeníček, předseda představenstva Raiffei­sen stavební spořitelny. Firma, kterou řídí, je tuzemskou dvojkou podle počtu nově uzavřených spořicích smluv v roce 2016. Jeníček říká, že půjčku lze vyřídit během jednoho dne.

HN: Od dubna by banky neměly poskytovat hypotéky nad 90 procent hodnoty nemovitosti. Co pro vás tato novinka znamená?

Úvěry zajištěné nemovitostmi tvoří z pohledu počtu zhruba třetinu našeho byznysu. Z pohledu objemu to je něco přes polovinu. V minulosti jsme měli více úvěrů zajištěných nemovitostmi, než je limit, který ve svém doporučení stanovila Česká národní banka. Její doporučení nás ovlivňuje. Museli jsme přijmout opatření, abychom snížili počet úvěrů, které poskytujeme klientům s vysokou hodnotou zastavené nemovitosti.

Jan Jeníček (48)

Od roku 2007 je předsedou představenstva Raiffeisen stavební spořitelny. Přišel v roce 2000 a před svým povýšením byl místopředsedou představenstva odpovědným za finanční úsek. V říjnu 2016 byl zvolen prezidentem Evropského sdružení stavebních spořitelen, které zastupuje téměř 50 stavebních spořitelen z 12 zemí. Vůbec poprvé sdružení šéfuje člověk, který nepochází z německy mluvící země. Jeníček vystudoval na VŠE v Praze obor ekonomika průmyslu.

HN: V budoucnu by úvěrové limity měly být závazné. Co můžeme čekat dál?

Střední třída, která dnes na hypotéky dosáhne, na ně určitě nedosáhne po nabytí účinnosti nové vyhlášky. Souvisí to i s poměrně rychlým růstem cen nemovitostí, zvlášť ve velkých městech. Pokud bude zákon o České národní bance včetně prováděcí vyhlášky schválen, bude to mít na byznys poměrně dramatický dopad.

HN: Hypotéky by se tedy staly výsadou těch bohatších?

Opatřením bude nejvíce postižena střední třída, která úvěry nejvíce potřebuje. Otázka je, jestli jí chceme přístup k úvěrům omezit. A hlavně je otázka, jestli je správné o chystaných změnách více než rok mluvit dopředu, protože efekt předzásobení trhu s hypotékami je evidentní. Není ani jasné, jak budou nastaveny limity DSTI (poměr měsíční splátky úvěru a čistého měsíčního příjmu, pozn. red.) a DTI (poměr celkové výše dluhů spotřebitele k jeho příjmům).

HN: Povede to podle vás ke zpomalení růstu cen bytů?

V tuto chvíli si netroufnu odhadnout, jestli opatření dokáže snížit přehřívání nemovitostního trhu. Spíš si myslím, že to funguje opačně. Tím, že se o změnách mluví hodně dopředu, poptávka po hypotékách se dramaticky zrychluje. Klienti se snaží vzít hypotéku ještě za současných podmínek, byť už dnes jsou trochu zpřísněné. Pořád to ale ještě není to, co nás podle předpokladu České národní banky čeká. Zájem je teď skutečně mnohem větší, než by byla přirozená poptávka, a ceny nemovitostí to žene nahoru.

Připodobnil bych to k situaci v roce 2003, která byla ve stavebním spoření. Tehdy ministerstvo financí dopředu ohlásilo, že dojde ke snížení státní podpory ze 4500 na 3000 korun. Výsledkem bylo, že v roce 2003 se prodaly dva miliony smluv o stavebním spoření a v následujícím roce došlo k 80procentnímu poklesu. Jsou to sice trochu jiné situace a byla to jiná doba, nicméně reakce veřejnosti na očekávané zhoršení podmínek je nyní podobná.

HN: Jak stavební spořitelny od dubna pocítily změny?

Poptávka po hypotékách je zvýšená. Celé odvětví stavebních spořitelen roste a jedním z důvodů je i předzásobení se veřejnosti úvěry zajištěnými nemovitostí, protože lidé se obávají, že na ně nedosáhnou. Odhaduji, že v dubnu trh vzrostl meziročně o 20 procent. Špatně se to vyčísluje, protože do hry vstupují i různé marketingové akce a někdy je obtížné říct, co je vliv akce a co je chování trhu.

HN: Banky nabízejí nižší úrokové sazby než spořitelny. Na co lidi lákáte?

Když se podíváte na úrokové sazby u nás nebo u jiných spořitelen, uvidíte, že jsou konkurenceschopné, my nejsme o půl procenta nad úrovní hypoték. Myslím si, že pro klienta není důležitá desetina v úrokové sazbě, ale to, jestli mu dá poradce kvalitní servis, a to, že službu získá rychle. Protože když mu poradí špatně, prodělá mnohem víc než nějakou desetinu.

HN: Většina lidí ale stejně chodí pro hypotéku do banky.

Myslím si, že problém spořitelen je trošku v názvu. My jsme 20 let přesvědčovali Česko, že stavební spoření je nejvýhodnější spoření podporované státem. To je sice pravda, ale strašně málo se říkalo i B, tedy že stavební spořitelny tu jsou od toho, aby financovaly lidem lepší bydlení.

Poměrně pomalu se nám daří zakořeněný názor v hlavách lidí měnit. Už několik let se snažíme lidi přesvědčit, že úvěrování umíme také. Snažíme se o to v době, kdy je bankovní trh přesycený volnými penězi a konkurenční boj je nesmírně ostrý. Úrokové sazby šly na dno a marže se dostaly na hodnoty, které jsme si neuměli v bankovním světě ještě před pěti lety vůbec představit.

HN: Když zmiňujete rychlost − lidé se někdy už při prohlídce rozhodnou, že byt koupí. Jak rychle dokážete schválit úvěr?

To je přesně směr, kterým se snažíme jít. Jsme schopni podepisovat smlouvy biometricky. V Česku jsme dokonce zaváděli biometrický podpis dříve než v Německu. Jsme plně bezpapírová banka, a to i v oblasti úvěrů. Jediné, co neumíme udělat bezpapírově, je návrh na vklad na katastrální úřad, protože úřad to ještě neumožňuje. Všechno ostatní jsme schopni vyřídit on-line v podstatě do druhého dne. Představa, že stavební spořitelna vyřizuje úvěr dlouho, už dávno neplatí. U menších úvěrů na rekonstrukce ráno začneme s klientem jednat a odpoledne mu jsme schopni poukázat peníze.