Už v tomto krátkém shrnutí docházíme k nesouladu mezi množstvím faktických postupů a počtem řízení; dva postupy - "postavit a užívat" a proti tomu stojící tři řízení se třemi rozhodnutími - územní, stavební a kolaudační. Samozřejmě ve výše uvedených řízeních existuje mnoho výjimek a odchylek v podobě spojených řízení, zjednodušených řízení a postupů, u kterých nejsou některá tato rozhodnutí vyžadována. To jsou ale stále jen výjimky ze standardu třístupňového řízení nastaveného stavebním zákonem.

Čas jsou peníze

Každý, kdo se rozhodne na konkrétním pozemku postavit stavbu a docílit jejího užívání, ať je to stát, obec, developer nebo obyčejný soukromník, má logicky zájem dosáhnout vydání všech výše uvedených rozhodnutí v co nejkratší lhůtě. Stavební zákon stanoví pro vydání rozhodnutí v jednotlivých řízeních lhůty. Jak v územním, tak ve stavebním řízení má stavební úřad vydat rozhodnutí do 60 dnů, ve zvlášť složitých případech pak do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tyto lhůty se však daří stavebním úřadům zejména v Praze splňovat jen ztěžka, výjimkou jsou pouze malé stavby soukromých osob, především rodinné domy apod. Obecně pak odborná veřejnost udává, že v praxi jsou územní rozhodnutí vydávána a nabývají právní moci do šesti měsíců od podání žádosti, u stavebních povolení je to pak o něco rychlejší. To platí ovšem jen za podmínky, že se proti vydanému rozhodnutí žádný z účastníků neodvolá.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se