Ivo Andrle navrhl sejít se v baru Cobra kousek nad Strossmayerovým náměstím v Praze na Letné. Podnik, jenž byl otevřen vloni v létě a místní hipsteři se na něj ihned slétli jako vosy na med, mu totiž zčásti patří a on prý chce ukázat, že není určen jen pro "novou zahálčivou třídu, která si myslí, že nezahálí" (jak hipstery označil letenský dramatik David Zábranský). A skutečně: v době naší polední návštěvy jsme ve zcela plné Cobře spatřili pilně se tvářící politiky jedné pravicové opoziční strany, úřednické typy v oblecích, opodál sedícího bývalého komunistického agenta i jiné aktivní penzisty.

Cobra vznikla na místě ponuré herny na rohu Veverkovy ulice, o níž letos v březnu New York Times psaly jako o jednom z pěti míst v Praze, "kam musíte jít". Kromě nápojů a atmosféry nabízí od 12 do 15 a večer od 18 do 22 také zajímavé pokrmy, byť v omezeném množství: vždy polévku a tři jídla, každý den se nabídka pochopitelně mění. Ivo Andrle si vybral zeleninový vývar s nudlemi a krémový špenát s vejci na hniličko a novými bramborami. V nabídce bývá pouze jeden masový chod, já jsem volil esteticky opečené kuřecí prso se žemlovou nádivkou a nové brambory s pažitkou.

jarvis_59143e30498ea3e8b3e937a4.jpeg
Foto: Libor Fojtík

Čerstvý čtyřicátník Ivo Andrle, jenž se označuje za "strejce", nikoliv hipstera, vousy však má a na schůzku přišel v nestrejcovsky mladistvé modré bundě, spoluvlastní pražská kina Aero, Světozor a Bio Oko, brněnskou Scalu a Bio Central v Hradci Králové. K tomu s pěti společníky provozuje distribuční společnost zaměřenou na umělecky oceňované snímky a také dokumenty. Jedním z prvních, který koupili, byl Občan Havel z roku 2007 a ten se k jeho překvapení stal dodnes nejnavštěvovanějším filmem včetně hraných děl, která Aerofilms distribuoval. Až pak se umístil Alois Nebel a za ním skončila Nymfomanka.

Pracovní oběd se spolumajitelem firmy Aerofilms Ivo Andrlem
Bar Cobra

◼ Nový podnik v dolní části třídy Milady Horákové je nejnavštěvovanější v noci, ale přes den a večer je možné se v něm docela dobře a nedraze najíst.

◼ Není to vegetariánská rezervace, masožravci tam však orgie zřejmě nezažijí. Daří se tu pokrmům jménem ratatouille, velouté, lasagne a pivům jako Bad Flash Bikini Ale nebo Pazdrát.

◼ Navzdory údajnému počátečnímu odporu hipsterů spolumajitel Ivo Andrle prosadil i coca­-colu a lahvovou plzeň.

Coby ostravský adolescent chtěl být Andrle básníkem nebo rockerem, šel ale do Prahy studovat ekonomii. Bydlel na kolejích na Jarově a v roce 1998 vzal brigádu, kterou nabízeli jeho současní společníci, majitelé známé žižkovské hospody U Vystřelenýho oka, kteří právě převzali kino Aero ve stejné čtvrti.

"Uměl jsem s Excelem a anglicky," popisuje Andrle své začátky ve firmě, kde se brzy stal jedním z jednatelů. Klubové filmy si prý zamiloval od chvíle, kdy ho maminka ve třinácti vzala na Plechový bubínek, uvědomil si ale, že talent na jejich točení nemá. Tak se rozhodl pomoct je alespoň zprostředkovávat divákům, kteří kvalitní snímky v českých kinech na přelomu tisíciletí, kdy se ve velkém rozjela éra multikin, obtížně hledali. On a jeho společníci vsadili také na komorní atmosféru svých kin, která jsou v protikladu k velkokapacitní popkornové kultuře.

Mlátičku nehledáme

Loňský rok byl pro česká kina jako celek nejúspěšnější, zaznamenala nejvyšší návštěvnost od roku 1993. To prý byl i případ sálů Aerofilms. "Někdy vydělávají víc naše kina, jindy distribuce, ale máme i další aktivity jako pojistku, kdyby se kinům nedařilo tak dobře. Pak by nám pomohli lidé, kteří chtějí pít a jíst," podotýká ekonom Andrle.

Aerofilms nabízí také cateringové služby a především v každém jejich kině funguje bar či kavárna. Třeba ta v Biu Oko se už stala místní legendou a v hlasování čtenářů radničních novin Prahy 7 o nejlepší restauraci nebo bar za rok 2016 obsadila první místo. Teprve pár měsíců fungující, rovněž nekuřácká Cobra tehdy byla třetí.

Někdy vydělávají víc naše kina, jindy distribuce. A pojistkou jsou lidé, kteří chtějí pít a jíst.

"Pro nás to je jedno tělo, jedna duše," popisuje své podnikání Andrle. "Je pravda, že na baru kina je někdy oproti lidem v sále přesilovka. Než jsme krachující kino převzali, byla takových případů většina, ale nám je v zásadě jedno, jestli člověk přijde a koupí si lístek na film, nebo dvě piva. Je to příjem, díky němuž můžeme do našich kin vybírat, co nás baví."

Kina i bary sítě Aerofilms mají zástupy nadšených návštěvníků, ale také nejednoho stěžovatele mezi lidmi bydlícími v okolních domech. Vadí jim hluk, jenž se šíří dlouho přes půlnoc. "Lidé v okolí jsou pro nás klíčoví, my jsme tam jen na návštěvě," ujišťuje Andrle. Proto nyní přicházejí s novinkou − dveřníkem, který bude před Cobrou, Okem i Aerem hlučící hosty usměrňovat buď zpátky do podniku, nebo pryč. Nemá to prý být žádná "mlátička", ale člověk, který "má rád lidi a občas i davy".

jarvis_59143e30498ea3e8b3e937a0.jpeg