Sociální služby by se měly stát hlavním zaměstnavatelem lidí, kteří přijdou o práci v důsledku takzvaného Průmyslu 4.0. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) hodlá tento přechod pracovníků podpořit nižším zdaněním práce v sociálních službách nebo ve zdravotnictví. Personálu v domovech důchodců či nemocnicích je v tuzemsku stále nedostatek.

"S ohledem na budoucí demografický vývoj se jako vhodné jeví podporovat především sektor služeb v oblasti sociální, ve zdravotnictví a důležitou oblastí podpory může být také oblast vzdělávání," říká tiskový mluvčí ministerstva Petr Habáň. Nižší zdanění práce ve službách je jen jedním z návrhů, které MPSV představilo v rámci akčního plánu Práce 4.0. Tím chce bojovat proti hrozbám čtvrté průmyslové revoluce. Novými technologiemi, třeba stále masivnějším nasazování robotů, jsou momentálně nejvíce ohroženi málo kvalifikovaní pracovníci v logistice, dopravě, výrobě nebo administrativě.

Nedostatek pracovníků v sociálních službách přiznává Adam Šůra z Diakonie, která v tuzemsku poskytuje služby seniorům nebo postiženým lidem. Sociální služby podle něj nejsou v době hospodářské konjunktury schopné konkurovat nabídkám práce ze soukromého sektoru. "Lidé si radši vyberou méně náročnou práci za více peněz. Práce u pokladny v supermarketu je sice více rutinní, ale dostanou za ni o několik tisíc více," říká Šůra, který by návrh ministerstva uvítal.

408 tisíc

pracovních míst bude podle studie OECD v následujících 20 letech v Česku ohroženo v důsledku Průmyslu 4.0.

65 procent

pozic, které budou vykonávat dnešní studenti, podle průzkumu firmy Manpower ještě ani neexistuje.

Se selektivním snižováním daní ale nesouhlasí Hospodářská komora. "Vláda by si měla plně uvědomit dopad vysoké ceny práce na konkurenceschopnost českých podniků v Evropě i ve světě a sebrat odvahu to změnit," říká její tiskový mluvčí Miroslav Diro. Podle něj by proto snížení ceny práce mělo být plošné. "Co se týče zdanění práce, jsme na tom spolu s Italy a Francouzi nejhůře v rámci zemí OECD," dodává Diro s tím, že současný hospodářský růst dává vládě k daňové reformě ideální podmínky.

Proti dílčím zásahům do daňové soustavy jsou i odboráři, kteří přitom na akčním plánu s ministerstvem spolupracovali. "Trvale kritizujeme zaplevelení daňové soustavy množstvím výjimek. Proto by takovéto snížení daní mělo být přijato s jejich komplexnější změnou daní," říká Jana Kašparová, tisková mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů. "Návrh MPSV vnímám jako signál, který ale musí být z hlediska všech daňových zákonů vzájemně vyvážený," dodává.

Další návrhy ministerstva se týkají oblasti vzdělávání. Vzhledem k tomu, že robotizace výroby bude vyžadovat také více lidí pro ovládání a servis robotů, bude klíčová zejména digitální gramotnost. Lidé se navíc budou muset neustále vzdělávat. Jak ukázal průzkum společnosti Manpower, který agentura provedla mezi zaměstnavateli po celém světě, 65 procent pracovních pozic, které bude vykonávat generace dnešních studentů, ještě ani neexistuje.

Finanční podpory od státu by se mohly dočkat firmy, které nejenže zaměstnají pracovníky s nízkou kvalifikací, ale rovněž budou investovat do jejich dalšího rozvoje. Ve hře je také vznik vzdělávacího fondu, kam by přispívali zaměstnavatelé i stát a z něhož by bylo vzdělávání financováno.

"Z našeho pohledu je mnohem důležitější zaměřit se na systémové změny ve školství, například zavedení prvků duálního vzdělávání," vyzývá k větší spolupráci škol a firem Milan Šlachta, generální ředitel společnosti Bosch pro Česko a Slovensko. Podle něj je důležité také to, aby nově otevírané středoškolské obory reagovaly na aktuální potřeby trhu práce. To chce ministerstvo řešit skrze nabídku specifických rekvalifikací, které by mohly trvat až rok a byly by více navázané na aktuální potřeby tuzemských firem.

Náklady navrhovaných opatření zatím podle ministerstva nelze odhadovat, řadu z nich je potřeba ještě detailně analyzovat.

Podle loňské studie OECD bude v Česku v příštích 20 letech ohroženo zhruba 408 tisíc pracovních míst a dalších 1,4 milionu pozic projde kvůli čtvrté průmyslové revoluci razantní změnou.

Jestli digitalizace povede k poklesu zaměstnanosti, ukáže podle Šlachty až čas: "S ohledem na aktuální nedostatek pracovníků na trhu práce a demografický vývoj v Evropě je nasazení techniky jedním z mála řešení."

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru