Pro část lidí je sledování politiky mučivou posedlostí. Potřebují vědět všechno hned a všude. Zajímají je nové informace, názory i spekulace. A hlavně dávají právě probíhajícím událostem zásadní, ba téměř osudový význam.

Proto se dívají na ty, které politika tak moc nezajímá, skrz prsty. Když se vás zeptají, co říkáte poslední tiskové konferenci Sobotky (nebo Babiše či Zemana, to je jedno), a vy odpovíte "Nedíval jsem se, protože na tyhle šaškárny nemám chuť ani čas!", vytřeští na vás překvapeně oči. A hned pak vám s pocitem morální převahy začnou vysvětlovat, jak je váš přístup občansky neodpovědný a možná i nebezpečný, protože kdyby to řekl každý, tak se může stát, že se jednoho dne probudíme do světa, kdy my a naše děti… atd., pokračování jistě znáte.