Na jaře 2018 z bramborového pole u Prahy startuje raketa JanHus1, která veze sny a ambice českého národa. Raketový start zažil také autor knihy, která tento příběh vypráví.

Od chvíle, kdy ji český rodák Jaroslav Kalfař v angličtině pod názvem Spaceman of Bohemia vydal, byla zrecenzována v New York Times, Wall Street Journalu či Financial Times. "Samozřejmě se nemůže líbit každému recenzentovi. Ale už to, že o ní píší s úctou, pro mě hodně znamená," říká Kalfař.

Svůj satirický román představí ve středu 24. května ve vzducholodi na střeše pražského Centra současného umění Dox. Pod názvem Kosmonaut z Čech pak knihu 5. června vydá nakladatelství Plus. A to v překladu Veroniky Volhejnové − autor, jenž žije v newyorském Brooklynu, česky nepsal třináct let.

Čechům ten příběh možná připomene nedávný seriál České televize Kosmo. Avšak kombinace cestování vesmírem a setkání hlavního hrdiny, kosmonauta Jakuba Procházky, s obřím mimozemským pavoukem u zahraničních recenzentů vzbuzuje spíš příměry k dílům Franze Kafky či Stanislawa Lema.

Spaceman of Bohemia je ale ve skutečnosti sci-fi velmi přízemní: odehrává se mezi hvězdami, ale čtenáře provádí českými reáliemi a dějinami. A cesta kosmonauta Procházky za sebepoznáním v mnohém reflektuje osud autora knihy.

Kalfař se narodil roku 1988 v Praze, rodiče se rozvedli, když mu bylo pět. Dětství trávil u matky v Lounech a u prarodičů v nedaleké vesnici Pátek. "Bylo to velice klidné útočiště," vypráví Kalfař, jehož literární hrdina Procházka tráví nejšťastnější okamžiky u prarodičů ve fiktivní vesnici Středa. A podobně jako Kalfařův skutečný dědeček je také praotec Procházka farmář, jenž pořádá populární zabijačky.

Když bylo Kalfařovi jedenáct, matka se přestěhovala na Floridu. Syn za ní přijel o čtyři roky později. "Chystal jsem se v Česku jít na gymnázium a Florida měla být jen dovolená. Jenže mně se tam zalíbilo, že jsem byl u mámy, to počasí, pláže."

Anglicky se musel naučit z televize a knih. Na americké veřejné střední škole se mu nedařilo, diplom nakonec získal na soukromé a úspěšný student se z něj stal až na univerzitě. Přesto se v USA protloukal s obtížemi: na složenky si vydělával jako číšník nebo za kasou v obchodním řetězci Target. Ne­ustále také válčil s úřadem pro přistěhovalce, který mu odmítl udělit zelenou kartu opravňující k pracovnímu pobytu v USA.

Kalfaře roku 2012 zachránil malý zázrak: Newyorská univerzita mu udělila stipendium a přijala ho do programu tvůrčího psaní. Díky tomu začal chodit na přednášky renomovaného amerického spisovatele Jonathana Safrana Foera. A někde tady ho napadl příběh o kosmonautovi, jenž uvázne na oběžné dráze, když ho manželka požádá o rozvod. Safran Foer českého spisovatele povzbudil, aby raději než o americkém kosmonautovi napsal o Čechovi − a tak se začal rodit Spaceman of Bohemia.

Když ho Kalfař dokončil, celý další rok hledal literárního agenta. "Tou dobou jsem dost hladověl. Bral jsem každou práci na volné noze, která nějak souvisela s psaním, ale stejně to nestačilo. V New Yorku jsem platil vysoký nájem a živil jsem se tak akorát banány, rýží a konzervami."

Když už to takřka vzdal, rukopis se zalíbil Mary Spenceové, literární agentce ze společnosti Janklow & Nesbit. Ta zařídila, že se o něj začalo zajímat několik vydavatelství, která se nakonec o práva na vydání přeplácela.

Zvítězilo vydavatelství Little, Brown and Company, jež za Kalfařův román zaplatilo 400 tisíc dolarů, v přepočtu téměř 10 milionů korun. "Díky tomu se teď mohu naplno věnovat psaní. O tom jsem snil celý život," říká Kalfař.

Ke sci-fi prý měl vztah vždy − v duchu seriálu Akta X už v dětství psával povídky o českých tajných agentech hledajících létající talíře na venkově. Ale byť se hrdina románu Spaceman of Bohemia vypravuje prozkoumat tajuplný oblak prachu, jenž zbarvil oblohu dofialova, a nakonec putuje až na Venuši, nepřestává myslet na svoji ženu, kterou nechal na Zemi.

Brzy se ukáže, že kosmonaut Jakub Procházka se ve vesmíru snaží odpykat rodinný zločin: jeho otec se během komunismu zapletl s StB, což po sametové revoluci poznamenalo celou rodinu. "Když jsem vyrůstal, jako by se nemluvilo o ničem jiném než o tom, kdo spolupracoval, kdo donášel, kdo vzdoroval," vypráví Kalfař, jehož vlastní rodina se s komunismem nezapletla.

Autora také fascinuje napětí mezi socialismem a kapitalismem, což je další téma jeho románu. Kalfař to napětí v české společnosti cítí doteď. "Na jedné straně máte ministra financí Andreje Babiše, který ztělesňuje tvrdý kapitalismus. A na straně druhé je tu prezident Miloš Zeman, jenž pracuje s nejnižšími pudy, v lidech vyvolává strach a připomíná spíš postavu z komunistické minulosti. Česko leží mezi těmito dvěma extrémy."

Svůj román Spaceman of Bohemia označuje za "milostný dopis rodné zemi", jejíž humor, povahu i dějiny chtěl prý objevit pro zahraniční čtenáře. "Obecně mě ale také zajímalo, jak se jakákoliv drobná země, ne nutně Česko, může prosadit ve světě supervelmocí."

Letos devětadvacetiletý Kalfař nyní k takové supervelmoci patří: loni v říjnu se stal americkým občanem a příště už v USA bude volit. České občanství si zatím ponechal, ale tento měsíc se do Česka vrátí teprve potřetí za třináct let. "Pořád si ale připadám jako Čech."

Z toho, jak román přijmou čeští čtenáři, je nicméně lehce nervózní. "Češi mají rádi satiru, ale když jde o jejich vlastní národ, umí být velice tvrdí."

Související