A − Antilopa

Když v sedmdesátých letech navštívil keňský běžec Mike Bolt rodnou vesnici, ukázal medaili kamarádovi z dětství. Ten uznale řekl: "Moc hezké. Dokážeš ale stále chytit antilopu?" Britský novinář Adharanand Finn na této historce dokumentuje, jak výjimečná je schopnost lidí dlouho a vytrvale běžet. Je spousta zvířat, která na krátké vzdálenosti hladce porazí i nejlepší sprintery. Na dlouhou trať ale nemají lidé konkurenci. Žádný živočich nedokáže uběhnout čtyřicet kilometrů za dvě hodiny. Je to možná právě schopnost běžet a uštvat kořist, která odlišila naše předky od ostatních druhů. Jinak řečeno, běhu vděčíme za to, že jsme lidmi.

fenomén běh: do stále oblíbenějšího sportu investují miliardáři a velké firmy

B − Boty

Sportovní boty s gumovými podrážkami se vyrábějí od 19. století. V roce 1892 vyrobila firma U. S. Rubber Company plátěné boty s gumovou podrážkou pod názvem Keds. V Česku se proto botám tohoto typu začalo říkat "kecky". Za otce moderních běžeckých bot je považován Němec Adolf Dassler, který je dělal od dvacátých let. Po válce založil firmu zvanou Adidas. Dnes existuje kolem 30 globálních značek bot na běh. Prodá se miliarda párů ročně, trh se odhaduje na 75 miliard dolarů. Nejdražší modely nemusí být ty nejlepší. Podle průzkumu Bernské univerzity mají běžci s botami dražšími než 95 dolarů dvojnásobnou pravděpodobnost zranění než ti, kteří mají boty za 40 dolarů a méně.

C − Capalbo

Italský podnikatel Carlo Capalbo, který od počátku devadesátých let žije v Praze, založil tradici Pražského mezinárodního maratonu. Běhá se od roku 1995, kdy na start nastoupilo 958 účastníků. Capalbo v Češích objevil vášeň pro městské běhy a nastartoval jejich oblibu. Dnes patří Pražský mezinárodní maraton k nejlépe hodnoceným a nejvyhledávanějším v Evropě. Loni ho běželo přes 10 tisíc běžců. Newyorský maraton, který si Capalbo vzal jako vzor, loni absolvovalo přes 50 tisíc účastníků. 

D − Dvě hodiny

To je současná hranice pro nejlepší maratonský čas. Je možné uběhnout 42 190 metrů v kratším čase? Experti se shodují na tom, že ano. Může to být už tento víkend v Praze nebo v září v Berlíně, kde v září 2014 uběhl keňský běžec Dennis Kimetto maraton v dosud nejrychlejším čase 2:02:57. Zatím však rekordy na kratších tratích (včetně půlmaratonu) nenasvědčují, že by se maraton pod dvě hodiny mohl podařit. O to větší je snaha, která přitahuje i sponzory. Firma Nike loni oznámila Breaking2 Project, ve kterém si na pomoc bere vědu. Pro překonání rekordu vyrobila běžeckou botu s pružinkou v podrážce. Její hlavní konkurent, společnost Adidas, má také vlastní "dvouhodinovou" botu. Nike se pokusí o rekord tento víkend, na okruhu formule 1 v italské Monze. Tam jsou lepší podmínky než v městských ulicích, což by mohlo ušetřit vteřiny. 

E − Endorfiny

Magická substance dodávající běžcům radost a štěstí. Přírodní opiát podobný morfinu, který se jako hormon tvoří v mozku, popsali poprvé vědci na Aberdeenské univerzitě v roce 1975. Jeho uvolňování do krve se pojí s úlevou a pocity štěstí, běžcům pomáhá překonat bolest či únavu. Většinou vyvolává příjemné pocity, proto se běžci cítí uvolněně a spokojeně. Někdy se tomu říká "běžecký doping" nebo anglicky "runner's high". Jak přesně endorfiny fungují, se vědci snaží popsat. Že běh působí jako protilék na špatnou náladu, stres a do určité míry i deprese, je však nepopiratelné.

F − Feministky

I v běhu ženy bojovaly za rovnoprávnost. Když v roce 1928 běžely na letní olympiádě závod na 800 metrů, referovaly noviny, že závodnice byly po běhu "vyčerpané" a "deprivované". Převážil názor, že běh na dlouhé vzdálenosti je pro ženské tělo příliš náročný. Na následujících olympiádách byly ženské závody na delších tratích zrušeny, až v roce 1984 běžely ženy na hrách poprvé maraton. Dnes závodí na stejné vzdálenosti jako muži. Ani feministky ale nemohou popřít, že ženy běhají pomaleji. Rozdíl mezi mužskými a ženskými nejlepšími časy je kolem 9−10 procent. Důvody jsou čistě fyziologické. Muži mají více svalové hmoty, méně tuku, více hemoglobinu v krvi, větší kapacitu plic a větší srdce i plíce.

G − GPS

Jestli nějaká technologie opravdu změnila běhání, pak je to GPS. Vědět přesně, kudy a jak rychle jste běželi? Ještě v devadesátých letech to byl jen sen. Díky GPS už ne. Satelitní navigační systém, vytvořený a provozovaný americkou vládou, se budoval od počátku sedmdesátých let a plně funkční je od roku 1995. K dispozici je i pro civilní použití, od května 2000 stejně přesný jako pro americkou armádu. Od téhož roku začíná boom běžeckých hodinek umožňujících přesně změřit tempo a vzdálenost. Měření a sdílení běžeckých dat později napomohl ještě nástup chytrých telefonů s aplikacemi a následně i chytrých hodinek.

H − Hůlky

Chůze s hůlkami neboli "nordic walking" a finsky "sauvakävaly" je mimo severské země módní posledních deset let. Disciplína vznikla jako letní trénink pro běžce na lyžích, poprvé byla popsaná koncem sedmdesátých let. Hůlky pro chůzi se vyrábějí od konce osmdesátých let, masově se však rozšířily až počátkem 21. století. Používat se dají i při běhu. "Nordic running" nabízí běžcům lepší stabilitu v terénu a slibuje menší zátěž pro klouby, záda či achilovky. 

I − Individualismus

Běh je individuálním sportem, mnoho lidí přitahuje právě proto, že jim umožňuje strávit čas se sebou samými. Moderní styl života moc takových momentů neskýtá. Když máme chvilku volna, bereme do ruky mobilní telefon a to při běhu nejde. Běháme i proto, abychom si vyčistili hlavu a přišli na jiné myšlenky.

J − Jídelníček

Jíst správně je pro běžce malá alchymie. Zvlášť když se připravují na závod. Jídelníček by měl být bohatý na karbohydráty, ty jsou důležitější než bílkoviny a tuky. Znamená to jíst například k snídani ovesnou kaši s jogurtem a ovocem, k obědu těstoviny a k večeři kuře. Na druhou stranu hodně dietologů říká, že běžec má jíst především to, co má rád a na co má chuť. Důležité je dodat tělu dost energie, a to i při závodu. Oblíbeným "dodavatelem" kalorií je při maratonu banán či energetická tyčinka, pomoct může i hrst gumových medvídků v kapse (nemluvě o tom, jakou udělají radost). Kdo začne běhat proto, aby zhubl (jako hlavní důvod to udává až 20 procent běžců), na to jde špatně. Správná logika je opačná. Většina běžců je hubených proto, aby se jim dobře běhalo.

K- Kojení

Běhat se dá v těhotenství, dokonce i velmi pokročilém. V roce 2011 běžela Chicagský maraton Amber Millerová v devátém měsíci těhotenství, porodila několik hodin po závodu. Nic nebrání ani běhu po porodu, po šestinedělí, někdy i dříve. Problémem může být kojení. Ukázalo se, že mléko běžkyň kojících po tréninku dětem nechutná. Důvodem je kyselina mléčná, která se v těle vytváří při svalové zátěži a způsobuje i to, že kojenecké mléko má nakyslou chuť. Lze to vyřešit jednoduše: kojit před během, ne po něm.

L − Laciný sport

Běhání takovou pověst má. A může jím být ve srovnání se sporty jako golf, tenis nebo lyžování, kde platíme za drahé náčiní a doplňky. Sportovní firmy se nás snaží přesvědčit o nutnosti kupovat drahé boty, běžecké oblečení a další výbavu, ale nic z toho k běhání nepotřebujete. Ušetříte také za pronájmy prostor, trenéra a další náklady. Časopis Running World odhadl, že celkové náklady za běhání nemusí v nejlevnější variantě překročit 150 dolarů, aniž by to běžce nějak výrazně omezilo nebo ohrozilo.

M − McDougall

Novinář Christopher McDougall napsal asi nejslavnější knížku o běhání Zrozen k běhu, vydanou v roce 2009. Popisuje, jak se k běhu staví členové kmene Tarahumarů v severním Mexiku. Běh byl pro ně přirozeným způsobem pohybu, který jim na málo osídleném území umožnil zůstat v kontaktu. McDougall ukazuje, co si z přístupu Tarahumarů mohou vzít běžci v západní civilizaci. Že běh může být nejen fyzickou aktivitou, ale i spirituálním zážitkem. Knížka je zároveň obžalobou běžeckých bot, které považuje za důvod zdravotních potíží. Nastartovala proto módu běhání naboso. Stala se bestsellerem přeloženým do mnoha jazyků, inspirovala mnoho lidí k tomu, aby začali běhat. V knížce je citováno tarahumarské přísloví: "Člověk nepřestane běhat, protože by byl starý, ale zestárne, protože přestal běhat."

N − Nemoci

Sportování a lepší fyzická kondice podporují imunitu. Studie ukazují, že pravidelné běhání (20 až 30 kilometrů týdně) výrazně snižuje riziko nachlazení a respiračních nemocí. Zajímavé je, že intenzivní trénink (80 kilometrů týdně a víc) podle stejných studií imunitu naopak snižuje.

O − Obtíže

Jak známo z legendy, první maratonec Feidippidés v roce 490 př. n. l. po doběhnutí padl a zemřel. Je to ale víc legenda než skutečnost, o které máme spolehlivé informace. Jistě se ví to, že běh může přinášet vyčerpání, křeče, puchýře a žaludeční potíže. Zvlášť u dlouhých běhů si každý ty "svoje" obtíže musí objevit sám. Například muži někdy až při běhu na dlouhou vzdálenost zjistí, že i oni mají bradavky. To když si je do krve rozedřou o tričko. Doporučuje se dopředu přelepit leukoplastí.

P − Pás

Konkrétně ten běhací, anglicky treadmill. Alternativa pro trénink, když je venku špatné počasí nebo jiné nevhodné podmínky. Někteří běžci mu dávají přednost, sledují na něm televizi, čtou nebo pracují. Při stejném tempu však spotřebuje běžec na pásu o deset až dvacet procent méně energie než při běhu venku, důvodem je odpor vzduchu a terén. Vynálezcem pásu byl anglický technik William Cubitt v roce 1818. Nešlo pochopitelně o zařízení k tréninku, ale k "zaměstnání" vězňů. Ti pak chůzí či během po pásech poháněli další stroje, typicky mlýny. Patent na běhací pás určený k tréninku zaregistroval americký patentový úřad v roce 1913. Komerční pásy se vyrábějí od sedmdesátých let minulého století. Na pásu uběhl Miloš Škorpil v roce 2007 v Praze první maraton v knihkupectví. Pásy jsou nejlépe prodávaným fitness zařízením na světě.

R- Rasismus

Tady jsme na tenkém ledě případných klišé nebo rasismu. Je ale pravda, že ve dvou sportech dominují černí atleti: v basketbalu a ve vytrvalostním běhu. Z 10 současných nejrychlejších maratonců světa jich je sedm z Keni a tři z Etiopie. Proč jsou od šedesátých let nejlepší právě běžci z Keni, většinou ti z kmene Kalendžinů? Důvodem je genetika, prostředí, kultura a motivace. Kalendžinové mají k běhu vrozené dispozice, drobnější postavu s více vyvinutým trupem, hubenými nohami a dlouhými stehenními kostmi. Žijí a trénují ve vyšší nadmořské výšce, k jejich obživě patřilo chování skotu vyžadující hodně pohybu. Běh byl v minulosti v zemi bez infrastruktury hlavním způsobem dopravy. Od roku 1964, kdy Wilson Kiprugut získal bronz na olympiádě v Tokiu, zjistili keňští běžci, že běháním se dá vydělat hodně peněz. Finanční odměna za vítězství v jediném velkém závodě může jejich rodinám změnit celý život.

S − Škorpil

Zakladatel běžecké školy a autor několika knížek Miloš Škorpil "rozběhal" v posledních patnácti letech asi nejvíc Čechů.

T − Talent

Ne každý ho má. Co se týče běhání, existuje představa, že "to může dělat každý". Ano, vyběhnout určitě, ale neznamená to, že každý může uběhnout maraton. Průzkumy ukázaly, že pětině lidí chybí "maratonské geny" a maraton v dobrém čase neuběhnou, bez ohledu na úsilí. Je známo, že úspěch v běhu se odvíjí od schopnosti překonávat bolest. Jedním z důvodů, proč jsou Keňané tak úspěšnými maratonci, je, že mají snížený práh bolesti. Koneckonců i Emil Zátopek říkal slavnou větu: "Když nemůžeš, tak přidej!" Jinými slovy, ignoruj bolest a dej do běhu všechno. Ne vždy je to dobrá rada. Bolest tělu hlásí, že je něco špatně.

U − Utíkej, Forreste, utíkej

Nejznámější fiktivní postavou holdující běhání je Forrest Gump. Vlastně holdoval běhu jen jednou, zato to trvalo déle než tři roky − a za tu dobu se nezastavil.

V − Vůle

Není všemocná a do cíle vás "nedonese". Ale zároveň by to bez ní nešlo. Když se podíváme na data jakéhokoli maratonu, zjistíme, že v čase 3 hodiny a 59 minut dokončilo závod mnohonásobně víc běžců než minutu po čtvrté hodině. Má to jediný důvod. Když běžci vidí, že mají šanci doběhnout ve vytyčeném limitu, objeví v sobě poslední zbytky energie a přidají. Podobně lze v seznamech běžců zjistit, že běžců, jejichž věk končí na číslici 9, je ve startovním poli neproporčně víc než ostatních. Zase to má jednoduchý psychologický důvod: lidé si před oslavou kulatin, ať už jakýchkoli, chtějí prokázat, že nepatří do starého železa.

W − George W. Bush

Bývalý americký prezident je jedním ze známých lidí, kteří uběhli maraton, a to ve slušném čase (3:44). O tři minuty rychleji běžel někdejší německý ministr zahraničí Joschka Fischer (3:41). Skvělý čas má bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda (2:54) nebo bývalý šéf CIA David Petraeus (2:50). Maraton uběhl i někdejší český premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (4:29). Jako výzvu si ho "střihli" i sportovci, proslavení v jiných disciplínách, například cyklista Lance Armstrong (2:46), fotbalista Pavel Nedvěd (3:49). A na start se staví i hollywoodské celebrity: herci William Baldwin (3:24) a Katie Holmesová (5:29) nebo moderátorka Oprah (4:29).

X − Sex 

Ano, běhání prospívá sexuálnímu životu. Studie prokázaly, že dvě a půl hodiny běhání týdně zvyšuje u mužů hladinu testosteronu o 15 procent. Ženy, které pravidelně běhají, zase údajně snadněji dosahují orgasmu. Bez ohledu na vědecké studie platí, že běh zvyšuje sebevědomí a napomáhá duševní pohodě. Obojí také prospívá milostným vztahům. Častá otázka běžců zní, jak může sex před závodem ovlivnit výkon. "Věda na tom neshledává nic špatného," řekla časopisu Runners World Pamela Peakeová, autorka knížek o zdraví a běhání. Hodně běžců podle průzkumů soudí, že sex před závodem je přínosný, protože může pomoct zbavit se nervozity.

Z − Zátopek

Netřeba nic dodávat. Emil Zátopek je legenda českého i světového běhu. Jen loni o něm vyšlo pět knížek, z toho jeden komiks. Patří k nejznámějším Čechům v zahraničí, pravděpodobně ho zná víc lidí než Václava Havla, Milana Kunderu nebo Jaromíra Jágra. Závodil ve složité době a měl složitý osud, jako běžec byl ale průzračně jednoduchý. Nazuj si boty, postav se na start a do cíle doběhni jako první, zní Zátopkův návod, jak být nejlepší.