Josef Veselka
Měl jsem měsíc před maratonem a ten den mě čekal jeden z nejdelších tréninků. Sportovní aplikace na mém mobilu mi naplánovala běh dlouhý 33 kilometrů, a tak jsem vyrazil do parku na pražské Ladronce a začal ukrajovat jeden kilometr za druhým. Ke konci třetí hodiny mého snažení, a v tu chvíli spíše trápení než radostného běhu, mě zastavila rychle nastupující celková slabost.
Musel jsem se položit do trávy a opřít obě nohy o kmen stromu rostoucího těsně vedle cesty. Kdybych to neudělal, tak jsem skoro jistě omdlel. Nechtěl jsem vypadat příliš nápadně a doufal jsem, že si mě nikdo nevšimne. Přesto se během chvíle přihnal běžec a zeptal se, zda něco nepotřebuju. Poděkoval jsem a uvědomil si, že Ladronka je možná docela bezpečným místem, ale extrémní tréninkové dávky a následné závody už nemusí být v mém středním věku tou optimální cestou ke zdraví.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
- Vytrvalostní aktivitě by se měli dospělí věnovat tři hodiny týdně, říká kardiolog Josef Veselka.
- Na to, jestli máme podstupovat takovou zátěž, jakou je dvaačtyřicetikilometrový maraton, podle něj jednoznačná odpověď neexistuje.
- Sám o sobě je maraton spíš zkouškou vůle než chvályhodným počinem směřujícím ke zlepšení zdraví. Cesta k němu je důležitější než cíl samotný.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
