Důvody, proč dát hlas Emmanuelu Macronovi, jsou v první i poslední řadě prosté: v druhém kole prezidentských voleb ve Francii je to při všech možných výhradách jediné realistické rozhodnutí. Protože Marine Le Penová by do prezidentského úřadu, jak sama předvedla i v průběhu středečního televizního duelu, přinesla silné ekonomické rozkolísání druhé největší ekonomiky eurozóny a následné masivní otřesy v okolních zemích, včetně Česka. Stačí odkázat třeba jen na její ekonomicky nesmyslné úvahy o souběžném užívání eura pro podnikatele a franku pro spotřebitele.

Macron na rozdíl od Marine Le Penové skýtá naději, samozřejmě že nikoliv jistotu, že se prosadí dlouho potřebné reformy, které by uvolnily potenciál francouzského hospodářství, sešněrovaného velkým počtem rigidních předpisů zvláště v oblasti pracovního trhu. Neblahým důsledkem tohoto stavu je mimo jiné dělení společnosti na ty, kteří mají zajištěné zaměstnání, a na ty, kteří stálé pracovní místo nemohou dlouhodobě získat, jak je to typické pro velký podíl lidí mezi 20 a 30 lety. Právě tato strnulost podstatně přispěla k pocitu rozdělení společnosti a nárůstu frustrací, které se promítly i do průběhu prezidentské volební kampaně.