Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

Mám rozečtené tři tituly. Nečekaně zábavné čtení nabízí první díl Kafkova životopisu od německého literárního historika Reinera Stacha "Franz Kafka − Rané roky: 1883−1911". Stach začíná hodně zeširoka: vlivem pražských Židů na výsledek bitvy na Bílé Hoře. Pro mě zcela nový úhel pohledu na téma, které mě dlouhodobě zajímá − a oslí můstek k další knize, jíž je Drama Bílé hory od Dušana Uhlíře. Proč právě Bílá hora? Bydlím v Břevnově. Říká se, že když Břevnovan kopne na zahrádce, zaručeně najde zbraň, kterou zde odhazovali prchající vojáci. K mohyle bitvy na Bílé hoře si chodím zaběhat, ulice se zde jmenují po popravených českých pánech, zkrátka tato událost je v Břevnově stále přítomná (musím ale dodat, že můj syn se jmenuje Jindřich nikoliv po Jindřichu Šlikovi, ale po Jindrovi Hojerovi). Když netoužím po faktech, ale po emocích, sáhnu po knize Počátek veškeré lásky od Judith Hermannové. Křehká a znepokojivá kniha.

jarvis_590b0d16498e0bafc64343b4.jpeg

Máte oblíbeného spisovatele?

Mám­-li jmenovat jednoho autora, pak je to Graham Greene. Znovu a znovu mě dokážou zasáhnout jeho silné a lidské příběhy, hrdinové, kteří řeší otázky svědomí, statečnosti, náboženství, to vše v exotických kulisách.

Co jste četla, když jste byla malá holka?

Všechno. Pamatuji se, jak procházím kolem řady knih v dětském oddělení smíchovské knihovny a hledám nějakou, kterou jsem ještě nečetla. Odměnou mi byl diplom "Nejpilnější čtenář", při jehož předání nám oceněným předčítali z knihy o dětských koncentračních táborech, takže jsem několik nocí nespala a diplom roztrhala na malé kousíčky. Nejraději jsem ale četla verneovky (kdo by je dnes dokázal přečíst celé?) a hlavně Vinnetoua. Toho jsem uměla téměř nazpaměť. Když jsem prvně viděla film, byla jsem zklamaná, že je košatá kniha očesaná na pár akčních scén a Vinnetou říká jen "Uf!".

Jakou knihu si musíte v tomhle životě ještě přečíst?

Odyssea od Jamese Joyce. Před mnoha lety se mi to téměř podařilo − byla jsem týden sama na chalupě, ale jakmile přišlo rozptýlení, ztratila jsem nit. Do toho stavu, kdy se do knihy ponořím a nemám potřebu se nadechnout, bych se ráda jednou vrátila.

S kterou literární postavou byste se chtěla dnes alespoň na chvilku potkat?

S Maxem bych se chtěla podívat tam, kde žijí divočiny. (M. Sendak − Tam kde žijí divočiny).

A s kterým autorem byste se nebála strávit desetihodinový let?

Příliš nestojím o to, aby do intimního vztahu mezi mnou a knihou vstupoval autor. Měla jsem ale příležitost setkat se s Terrym Prat­chettem − inscenovali jsme jeho Soudné sestry a Maškarádu. Byl stejně chytrý a vtipný jako jeho knihy. A taky miloval kočky − to kdyby nám došla ostatní témata. Bohužel už si s ním nepopovídám.

jarvis_590b0d16498e0bafc64343bc.jpeg