Více peněz pro důchodce, učitele, sestry i lékaře sliboval ještě v pondělí na mítinku s občany premiér Bohuslav Sobotka. O den později se ale rozhodl rozpustit vládu a avizovaný růst mezd tím zásadně zkomplikoval.

demise vlády. co bude dál? čtěte speciál HN

A samozřejmě nejen ten. Nečekaně ohlášený pád vlády se může odrazit také v konečné bilanci toho, co koaliční kabinet ČSSD, hnutí ANO a lidovců po svém nástupu přislíbil prosadit za zákony. Přestože se většinu úkolů, které si vláda Bohuslava Sobotky předsevzala, podařilo dotáhnout až do Sbírky zákonů, některé významné resty jí zůstaly.

Patří mezi ně v první řadě novela zákona o elektronických komunikacích, která stála post ministra průmyslu Jana Mládka. "Slíbil jsem voličům, že tento zákon prosadím ještě do voleb," řekl tehdy Sobotka. Zákon, který má mimo jiné lépe chránit zákazníky mobilních operátorů, prošel ale teprve druhým čtením.

V ještě větším časovém skluzu jsou další dvě klíčové normy sociálních demokratů: zákon o sociálním bydlení a zákon o vzniku univerzitních nemocnic. Ten je před druhým čtením, u sociálního bydlení pak poslanci dokonce ani nedokončili úvodní projednávání.

Státní rozpočet 2018

Nejdůležitějším zákonem, který na zákonodárce do konce roku čeká, je státní rozpočet. Ten musí vláda předložit poslancům nejpozději 30. září. Poslanci ho pak musí odhlasovat do konce letošního roku. V opačném případě by nastalo rozpočtové provizorium, které ochromí investice, a tím pádem i čerpání evropských peněz. V provizoriu totiž vláda každý měsíc uvolní pouze peníze na obligatorní výdaje, tedy na mzdy, dávky a důchody. A to ve výši jedné dvanáctiny výdajů za předešlý rok. Naposledy bylo Česko rozpočtovému provizoriu nejblíže v roce 2013, kdy poslanci rozpočet odsouhlasili až 19. prosince a prezident Miloš Zeman ho podepsal až těsně před Vánocemi. Teoreticky tak má vláda, ať už stávající v demisi nebo nová, času dost. V reálu je ale otázkou, kdo se po rozpadu koalice a politických bojích sestavování rozpočtu ujme a kdo bude za jednotlivá ministerstva nárokovat peníze do jednotlivých kapitol. V neposlední radě je pak otázkou, jak se podaří pro návrh najít potřebnou podporu poslanců.

Zásadní návrh má ale ve sněmovně také Andrej Babiš. Novela zákona o České národní bance má znovu zpřísnit podmínky, za kterých banky mohou poskytovat hypotéky. Už od listopadu by směly poskytovat peníze jen lidem, kteří na splátkách za úvěry nedávají měsíčně více než 40 procent čistého příjmu. O větší pravomoc kontrolovat trh s hypotékami si řekla přímo centrální banka. Nová pravidla mají zamezit tomu, aby na hypotéky dosáhli i lidé, kteří pak nemají na jejich splácení. Právě taková situace odstartovala v roce 2008 ve Spojených státech celosvětovou ekonomickou krizi.

Vyvrcholení vzájemného koaličnícho konfliktu ale nemusí nutně znamenat, že zmíněné úpravy definitivně propadnou. Všechny strany stále ještě vládnoucí koalice totiž opakovaně prohlašují, že "by byla škoda nedokončit dobře rozdělanou práci vlády".

Je proto pravděpodobné, že i přes oficiální ukončení koaliční spolupráce si poslanci ANO, ČSSD a lidovců navzájem klíčové zákony znovu podpoří. "Vyostřená situace ve vládě už trvá nějakou dobu a na jednání ve sněmovně se nijak neprojevila. Zákony, které jsme chtěli, jsou přijaty. Doufám, že zvítězí zdravý rozum a budeme dál pokračovat v přijímání zákonů, které máme na stole," řekl místopředseda ANO poslanec Jaroslav Faltýnek.

A jeho postoj sdílí i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). "I přes rostoucí spory jsme posunuli 95 procent věcí dopředu. I na posledních jednáních vlády, kdy spory gradovaly, jsme byli schopní se domluvit."

To, že budou k nové situaci přistupovat konstruktivně, naznačují také lidovci. "Máme hodně rozdělaných úkolů, ve sněmovně máme třeba památkový zákon. Byla by škoda, kdyby neprošel," komentoval situaci lidovecký ministr kultury Daniel Herman. A obdobně uvažuje i šéf zemědělství Marian Jurečka: "Je tu hodně rozdělaných věcí, třeba otázka státního rozpočtu."

Zástupci sociálních demokratů zatím dodržují kolektivní mlčení a další vývoj po demisi vlády zatím odmítají komentovat. Dá se ale předpokládat, že i oni se ve sněmovní praxi oprostí od sporů stranických lídrů. A při hlasování podpoří to, co jejich ministři na vládě dojednali.

169 dní

zbývá do příštích parlamentních voleb. Ty prezident republiky vyhlásil na 20. a 21. října. Kabinet ale povládne až do ustavující schůze nové sněmovny.

Ani sociálními demokraty slibovaný růst platů, který je v kompetenci vlády, by nemusel být definitivně ztraceným bojem. I pro jindy zarytého odpůrce navyšování pravidelných výdajů, Andreje Babiše, by právě to mohlo být zajímavou příležitostí nahnat u voličů další plusové body. Pokud by tak stávající kabinet dovládl v demisi až do voleb, mohlo by i navýšení mezd vybraným státním zaměstnancům najít podporu u ministrů hnutí ANO.

Největším úskalím tak pro vládu, ať už starou v demisi nebo nově jmenovanou, bude sestavení státního rozpočtu pro příští rok. Ten musí kabinet předložit do konce září.

Související