Když už nic jiného, Bohuslav Sobotka prokázal, že má politickou fantazii. Demise celé vlády jako řešení problému s Andrejem Babišem, to je něco, co opravdu nikdo nečekal. Slyšet starého harcovníka Miroslava Kalouska, jak v šoku říká "Tak teď opravdu nevím, jak se k tomu postavíme", byl výjimečný zážitek sám o sobě. Jenže velkou otázkou je, jestli Sobotkovu fantazii ocení i voliči. Co totiž "prostý volič" při pohledu na Sobotku vidí? Vidí chlapíka, který má problém s konkurentem a místo toho, aby se s ním popasoval na férovku, zastřelí sám sebe i s celou partou, kterou vedl a o které říká, že je úspěšná. Ne, dvakrát srozumitelné to pro voliče nebude.

Na druhou stranu Sobotka žádnou lepší možnost zřejmě neměl. Kdyby krizi vyřešil odvoláním Andreje Babiše, uvolnil by mu ruce pro kampaň, během které by Babiš jezdil po republice a volal: "Všichni jsou proti mně! Matrix zaútočil!" A voliči by na to patrně slyšeli. No, a kdyby Sobotka Babiše neodvolal? Pak by sám byl za krajně nestatečného politika, a to je ještě eufemismus. Takto, demisí vlády, si Sobotka alespoň otevřel prostor pro manévrování. Prostor pro − dost možná poslední − partii svého politického života.

Předseda ČSSD na první pohled nemá ty nejlepší karty. Záleží především na tom, jak se zachová Miloš Zeman, a z prvních reakcí Hradu je zřejmé, že s radostí udělá cokoli, co Sobotku poškodí. Tweet hradního mluvčího Ovčáčka, ve kterém pár minut po Sobotkově oznámení zdůraznil, že to jsou právě prezident a Babiš, kteří mají největší důvěru veřejnosti, je jednoznačným vzkazem, za koho bude prezident kopat. A že kope první ligu, o tom nebudiž pochyby.

Sobotka ve vystoupení, během kterého oznamoval demisi vlády, zmínil možnost předčasných voleb. Mohly by mu pomoci, protože Babiš by do nich nestihl utratit všechny přichystané miliony. Jenže jedinou reálnou možností, jak k předčasným volbám dospět, by bylo samorozpuštění Poslanecké sněmovny a k tomu by byly potřeba tři pětiny poslanců. Kde by je chtěl Sobotka sehnat? A i kdyby se mu to povedlo, pomohlo by to vlastně ČSSD nějak? Nyní prohrává podle průzkumů na celé čáře a není jasné, co by mělo být tím impulzem, který by trend zlomil.

Nejpravděpodobnější variantou je, že do voleb dovládne stejná vláda v demisi. ČSSD se nedostane na ministerstvo financí, a nebude tak mít možnost dotáhnout k nějakému závěru Babišovy kauzy, především prošetřování korunových dluhopisů Agrofertu, kvůli kterým kauza formálně začala. A Babiš bude moci vykládat, že Sobotka je nezodpovědný zoufalec, který neváhal uvrhnout českou politiku do nestability.

Sobotkův kontrapříběh, spočívající v tom, že s Babišem to dál nešlo, protože není možné, aby stát tahal každou korunu z drobného hospodského a současně miliardáři vlastní daně optimalizovali, až se ze státního rozpočtu kouří, zřejmě nebude mít dostatečnou sílu. Už proto, že se Sobotkovi bude těžko vysvětlovat, proč potopil kvůli Babišovi vládu, v níž s ním tři a půl roku bez velkých řečí seděl, a kterou navíc sám označuje za úspěšnou.

Sobotku sice neradno podceňovat, včera prokázal nejen fantazii, ale i rozhodnost, kterou od něj čekal jen málokdo. Může opět překvapit a možná má v rukávu schované ještě něco, z čeho se Babišovi skutečně zatočí hlava. Ale upřímně řečeno − to bychom se zřejmě už pohybovali v oboru totální politické fantastiky. Že by po demisi vlády následovalo něco, co přetáhne sympatie voličů na stranu ČSSD, skutečně není pravděpodobné. Sobotka si razancí sice zachoval důstojnost, leč vítězství si za ni zřejmě nekoupí.

Ale počkejme. Zatím se dá říci s jistotou jen jedno. Ze sporu Sobotka−Babiš bude těžit prezident Zeman. Politické krize řešit umí, někdy i značně kreativně, jak prokázal v roce 2013, kdy si pořídil navzdory sněmovně vlastní vládu. Nyní se bude nepochybně chtít prezentovat jako rozhodující politický aktér, jako skutečný státník. Bude to pro něj prvotřídní kampaň zdarma. Pokud se bude chovat uvážlivě, což nepochybně bude, veřejnost to ocení a jeho protikandidáti Jiří Drahoš a Michal Horáček budou mít ještě větší problém než dosud.

Pro Sobotku se tak zřejmě naplní nejhorší scénář: sobě k setrvání ve Strakově akademii nepomůže. Ale Zemanovi, jehož má upřímně nerad, k setrvání na Hradě ano…