Papež šel do mešity, aby promluvil k nám

Papežovo poselství při jeho návštěvě v Egyptě bylo samozřejmě o lásce k bližnímu, o toleranci a také o tom − jak to tam sám doslova řekl −, že jediným přípustným fanatismem je ten, který se týká charity. Slovo samozřejmě tu je proto, že se takový, řekněme ryze křesťanský, všeobjímající apel od papeže očekává, zvláště pak od Františka. Tedy muže, jenž si získává sympatie svou pokorou, odzbrojující lidskostí, jakož i sociální citlivostí, zejména pak důrazem na boj s chudobou.

Jenže hlava katolické církve nešetřila ani kritikou, která příliš samozřejmá nebyla. Svého hostitele, egyptského prezidenta Abdala Fattáha Sísího, papež pokáral za porušování lidských práv, zejména svobody slova. V mešitě al-Azhar, patrně globálně nejvýznamnějším centru sunnitské učenosti, vyzval muslimy k co nejdůraznějšímu odmítání násilí. "Jakékoliv násilí páchané ve jménu Boha je pošpiněním jeho jména," uvedl. Tady je ovšem nutno říct, že ani jeho hostitel, šajch Muhammad Ahmad Tájib − "můj přítel", jak ho papež nazval −, na to nemá jiný názor. On i další duchovní z mešity al-Azhar Františka několikrát přerušili potleskem.