Za pětaosmdesát let, během nichž se dieselové motory montují do osobních aut, udělaly generace konstruktérů ohromný kus práce. Z vibrujících, hlučných a vzhledem k objemu válců i nevýkonných motorů se staly pohonné jednotky charakterem odpovídající 21. století. Dnes už řidič bez pohledu na otáčkoměr ani nemusí uhádnout, zda náhodou pod kapotou nevrní benzinový motor. Ani to však naftovým autům zářnou budoucnost nezajistí. Ani v Evropě, jediném trhu, kde je jejich postavení dominantní.

Snaha zcivilizovat vznětové motory je motivována jejich hlavní výhodou − vyšší účinností. Menší objem spáleného paliva kromě nižší útraty u pumpy znamená, že do ovzduší putuje méně oxidu uhličitého, skleníkového plynu, kterému se přičítá největší vliv na  změny klimatu. Právě proto Evropa v druhé polovině 90. let na kdysi opovrhované čoudící motory vsadila a začala je oproti benzinovým zvýhodňovat. Znělo to logicky: doprava je jedním z hlavních zdrojů skleníkových plynů, takže sázka na účinnější motor dává šanci snížit emise bez toho, že by aut muselo být méně. "Nafťáky" tak v evropském automobilovém parku převládly, v některých zemích na vrcholu dieselové horečky připadaly na každé prodané benzinové auto hned čtyři jezdící na naftu.

Po šoku způsobeném Dieselgate se vyspělé země od naftových aut odvracejí. Nejde jen o to, že Volkswagen, největší propagátor "zelených" dieselů, roky podváděl s emisemi oxidu dusíku a čisté svědomí nemají ani někteří jeho konkurenti. Stále více pozornosti přitahují i miniaturní pevné částečky, které naftové motory produkují. Jedním nádechem jich ve městech do těla dostaneme desítky milionů, všem filtrům navzdory. A důkazů o tom, jak tyto nanočástice mohou být škodlivé, přibývá. Symbolem odklonu od nafty může být Stuttgart. Domovské město Mercedesu, značky, která pro kultivaci naftových motorů dělala nejvíc, bude od příštího roku tolerovat jen nejčistší diesely. Ty jen o něco starší a špinavější, kterých je v Německu 90 procent (a u nás ještě více), musí zůstat za branami. Podobné plány má řada dalších měst a je to již znát i na trhu. Experti očekávají, že ceny dieselových ojetin půjdou dolů.

Výhled na to, že nové auto může rychle ztrácet hodnotu, je asi jediným faktorem, který by mohl od dieselů odradit i české řidiče. Stát zatím naftové motory dál zvýhodňuje nižší spotřební daní na palivo. A protože mezi zdejšími řidiči, zdá se, převažují ti, kteří nad škody páchané výfukové plyny staví provozní náklady vozu, je možné, že levné německé ojetiny budou plíce poškozující oxidy dusíku i mraky pevných částic vypouštět v českých městech.