Padá vláda, něco si přej! Pozapomenutý vtip z minulých volebních období je opět aktuální. To, co vypadalo ještě před pár dny fantasticky, vyhlíží najednou jako reálná možnost. Bohuslav Sobotka skutečně vážně uvažuje o odvolání Andreje Babiše z vlády. Takový krok by de facto znamenal vypovězení koaliční smlouvy a dost možná i konec celého kabinetu ČSSD, ANO a KDU. Nastal by několikaměsíční politický chaos s nevypočitatelnými důsledky pro výsledek říjnových voleb. Takže co hovoří pro odvolání Andreje Babiše a co proti?

Věcně vzato, neměl být Andrej Babiš ministrem už dávno. Kauza Čapí hnízdo, kauza korunových dluhopisů, postupné odhalování jeho byznysových praktik z nedávné minulosti, to všechno jsou skandály, které by v minulých volebních obdobích stály politický život kohokoliv. Premiér z ČSSD Stanislav Gross či ministr průmyslu z ODS Martin Kocourek se museli poroučet kvůli podezřením, v nichž šlo o řádově nižší částky než v kauzách Andreje Babiše. Další ministři − například šéf životního prostředí Pavel Drobil (ODS) odcházeli pro tak nejasná podezření, že proti nim Babišovy kauzy vyhlížejí jako krystaly jistoty. Kromě toho Babiš samozřejmě neměl být už dávno ministrem financí kvůli brutálnímu střetu zájmů. Jeho korunovými dluhopisy se nyní zabývá daňová správa, která je mu de facto podřízená. Kdo si myslí, že tím není prověřování případu ovlivněno, nechť se přihlásí o místo na odboru politické naivity. Kdyby se na současné Česko podíval někdo z výšky, uviděl by asi toto: Zdejší ministr financí tvářící se jako Jánošík spektakulárně bojuje s daňovými úniky i tam, kde nejsou. Drobný poplatník si nemůže být jistý, jestli mu za špatně vyplněný formulář berňák nenapaří pěticifernou pokutu. Tentýž ministr je přitom podezřelý, že optimalizoval vlastní daně na samé hranici šulení státu, přičemž na tom nespatřuje nic trestuhodného, ba ani zvláštního. Hodnocení vnějšího pozorovatele? Česko-slovenská byznysově-politická černá komedie. Normální by bylo ji ukončit.

Jenže zpět ze světa normality do světa české politické reality. Premiér Sobotka, který kompetenčně vzato může Babiše odvolat, je v krajně obtížné pozici. Sněmovna ho vyzvala, aby proti Babišovi vyvodil "důsledky", pokud do konce dubna nevysvětlí nesrovnalosti kolem korunových dluhopisů Agrofertu. Babiš s velkou pravděpodobností nic nevysvětlí, protože takto brutální daňová optimalizace se zkrátka vysvětlit nedá. Sobotka tedy bude muset něco udělat, aby nevyhlížel jako slaboch. Jenže pokud Babiše odvolá, riskuje, že z něj vyrobí mučedníka. Babiš už začal vykřikovat, že ho Sobotka chce dostat z vlády, aby "mohl ovládnout ministerstvo financí, protože tam potřebuje sociální demokracie dělat kšefty, jako to dělala v minulosti". A tenhle narativ zatím vždy u voličů fungoval. Odvolání Babiše se může Sobotkovi vymstít. Z tohoto pohledu se zdá pravděpodobnější, že se k razantnímu kroku nakonec neodhodlá.

Jenže pak je tady pohled z druhé strany: ČSSD zatím ztrácí na Babišovo hnutí ANO 10 až 15 procent. Zdá se, že neodvratně míří k potupné volební porážce. Sobotka − lépe řečeno jeho poradci − tedy může uvažovat i tak, že horší to už vlastně být nemůže, takže razantní akcí si může jen pomoci. Odvolání Babiše by Sobotkovi uvolnilo ruce při pokusu o konstrukci vlastního předvolebního příběhu, ve kterém by byl předseda ANO vykreslen jako bezskrupulózní byznysmen s krajně problematickou minulostí. Pointa tohoto presumptivního příběhu by zřejmě zněla, že Babiš je vlastně něco podobného jako Tykač či jiní šíbři, kteří podivně zbohatli v devadesátých letech. To by mohlo přebít i původní legendu o sociálně citlivém miliardáři, který to s Českem myslí jen a jen dobře. Skutečnost, že na Úřadu vlády už vznikl materiál, který formuluje otázky kolem Babišova zbohatnutí v devadesátých letech, naznačuje, že se o něco takového Sobotka pokouší.

Jak to dopadne? Odvolá Sobotka Babiše, nebo ne? Bude to vypadat jako alibismus, ale nelze říci nic jiného: je to 50 na 50. Bylo by to v historii Česka poprvé, co by premiér takto razantně vystoupil proti koaličnímu partnerovi. Ale zároveň by to odráželo skutečnost, že poprvé jsou hlavními volebními soupeři nikoliv největší strany vlády a opozice, ale dvě vládní partaje. A protože do voleb se už nedá prosadit v podstatě nic, nebylo by vlastně divu, kdyby se do sebe ČSSD a ANO pustily s plným nasazením už teď. Z hlediska Sobotky jde už možná o volbu mezi pomalou politickou smrtí a zoufalým útokem na bodák. Pochlapí se?