Dosud nejvelkolepější projekt režisérsko-scenáristického tandemu Jan Hřebejk a Petr Jarchovský je zároveň tím nejosobnějším. Alespoň pro Jarchovského. Scenárista vystavěl filmovou trilogii Zahradnictví, jež předchází slavným Pelíškům, na základě vzpomínek svých rodičů.

S Pelíšky pojí trilogii v první části, která dnes vstupuje do kin, také nepřítomná postava souseda. Tehdy ho hrál Jiří Kodet. Nový film s názvem Rodinný přítel dokládá smutnou pravdu, že silné osobní téma může být pro umělce i největší tvůrčí přítěží.

Po řadě snímků ze současnosti se loni duo Jarchovský−Hřebejk vrátilo do dob minulých dramatem Učitelka. Příběh z Bratislavy osmdesátých let poněkud toporným, mechanickým způsobem vyprávěl o drobných službičkách, které křiví charakter a naopak utužují režim. A v závěru naznačil, že tyto neduhy nemusí zmizet ani s jeho změnou.

Rodinný přítel je melodrama odehrávající se ve čtyřicátých letech a vlastně též směřuje ke změně režimu. Byť jádro filmu tvoří intimní rodinné vyprávění o tragicky nenaplněné lásce, osudy všech postav stejně snadno přebije jediný vizuálně zapamatovatelný výjev.

Když sovětský voják vjede na koni do rodinného sídla, vezme si ze stolu několik jablek a zase odjede pryč, z té bizarní scény náhle banálně vyzařuje všechno zlo ruského lidu, který sotva osvobodil, už si velkopansky bere.

Jednoduché symboly a vypravěčské nutkání vše nejen doříci, ale pro jistotu i zopakovat, činí z Rodinného přítele podobně utahanou a tezovitou podívanou, jakou byla předchozí Učitelka. Tu však filmaři alespoň schválně modelově vystavěli jako konverzační hru přepínající mezi několika časovými rovinami.

Jenže tentokrát se vypráví smutný lineární příběh tří žen a dvou dětí, jejichž manželé a tatínkové byli odvedeni gestapem. O celou rodinu − sestry Vilmu, Bedřišku a Elu − se tak po čas války musí postarat dobrý rodinný přítel Jiří v podání Ondřeje Sokola. Obzvláště o Vilmu, kterou hraje Aňa Geislerová, se stará velmi pečlivě.

Divák sice ví, že nepřítomný Vilmin manžel Jindřich je onen svérázný přísný soused z Pelíšků, jehož tam nezapomenutelně ztvárnil Jiří Kodet, jenže po čemkoli z ducha původního filmu bychom pátrali marně.

Pelíšky byly především komedií − pro někoho už dávno zlidovělou, pro jiného ve svém pohledu na dějiny vlastně až příliš laskavou −, byť zároveň minulý režim kritizovaly. Jenže když tvůrci, ať už v Učitelce či nyní v Rodinném příteli, na dějiny hledí vážně, lze zkratkovité symboly bez komediální nadsázky přijmout o to hůř.

Ačkoliv dost dlouho nechtěně, stává se Rodinný přítel místy také komedií − především kvůli tomu, jak Ondřej Sokol hraje dětmi i ženami oblíbeného Jirku ve zcela jiné poloze než jeho kolegyně. I když kolem vrcholí drama, Sokol drží roli zřetelně deklamujícího optimisty. Není možné rozsoudit, zda jde o nefunkční tvůrčí záměr, či herecké a režijní selhání.

Během stotřicetiminutové stopáže dramatu, v němž po většinu času postavy někam chodí či velmi dlouho mluví − pro jistotu několikrát o stejných věcech, byť jednou třeba z dětské, podruhé z ženské perspektivy −, má divák pocit, že s nimi skutečně prožil celou válku. Když ho z toho trýznivého pocitu v druhé půli tu a tam vyruší veselejší hudební motiv či konverzační komika, na klidu mu to už moc nepřidá.

Film

Zahradnictví: Rodinný přítel
Režie: Jan Hřebejk
CinemArt, distribuční premiéra 27. dubna

Autoři slibují, že každá část trilogie, jejíchž všech dílů se diváci dočkají ještě letos, bude v jiném žánru. Od intimního nostalgického melodramatu přes drama s komickými prvky až k romantické komedii. Možná tedy občasné komediální vsuvky připravují půdu věcem budoucím.

Jako samostatný film však Rodinný přítel působí jen coby pekelně dlouhé torzo a na budoucnost diváky rozhodně neláká. Cestou ke svému konci se otře o téma, kdo je hrdina a kdo zbabělec, či o různé rodinné křivdy. Všechny tyto motivy však jen ředí ústřední melodramatické téma nenaplněného vztahu.

Když v závěru opravdu přijde tragické rozuzlení, místo zdrcujícího emotivního finiše nabídne pouze zbrklý dovětek, který na plátně sotva zašumí. Možná za všemi těmi osudy leží fascinující příběh. Napoprvé se jej však odvyprávět nepovedlo.

Související