Dlouhá léta bylo více než stovka kilometrů důležitých dálnic narýsovaných jen na papíře. Už brzy se ale mají začít skutečně stavět. Půjde o stavby za 60 miliard korun − například o prodloužení hradecké dálnice, dálnice do Českých Budějovic nebo D1.

"Se zahájením většiny těchto staveb počítáme v rozmezí září a prosince," říká mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Počítá se s tím, že první nově budované trasy by se pro řidiče mohly otevřít v roce 2020.

komentář: Na podzim se začne stavět. Ale který rok?

Těmto dálnicím dal stát vysokou důležitost už před lety. Příprava výstavby se prodlužovala, například kvůli vyvlastňování pozemků. Nakonec hrozilo, že se na ně nebudou moct použít evropské peníze. Kvůli průtahům propadly posudky vlivu na životní prostředí, protože Brusel mezitím stihl změnit jejich pravidla.

Příprava nových posudků by ale výstavbu zdržela o několik dalších let, a dotace by se nestihly vyčerpat. Evropská unie však loni v červnu udělila Česku výjimku a u klíčových staveb uznala staré posudky. Příprava projektů tak nemusela začít od nuly.

Jde celkem o osm dálnic a jednu železnici. Vedle prodlužování úseků na zmíněných dálnicích D3 na jih a D11 na východ Čech či D1 do Přerova se dál postaví například obchvaty Českých Budějovic a Frýdku-Místku. Modernizovat se bude také část železničního koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi.

Jako první se stavaři pustí do prodloužení královéhradecké dálnice směrem na Trutnov a začnou stavět také nový úsek dálnice D35 z Pardubicka na Olomouc. V obou případech přípravy finišují. "Na obou místech probíhá archeologický průzkum a stavařům se postupně budou předávat místa, kde už lze začít stavět," popisuje Neřold.

Naopak jako poslední se rozestaví nový úsek dálnice D1 na Přerov. Z již hotového projektu se musely odstranit některé drobné nedostatky, což nástup dělníků odloží zřejmě až na jaro příštího roku. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které má výstavbu na starosti, však věří, že se jedná o jediný ze všech zmíněných klíčových úseků, na němž se nezačne pracovat ještě letos.

Někde stále chybí pozemky

Samotní stavaři, které HN oslovily, jsou ale ohledně začátku výstavby obezřetnější. U dvou z devítky staveb upozorňují, že stát dosud nezískal veškeré potřebné pozemky.

Jedná se o jeden z úseků dálnice z Hradce Králové směrem k Trutnovu, kde se v rámci restitucí o pozemky soudí se státem církev. Situace není jasná také v případě obchvatu Otrokovic na Zlínsku.

Tam se Ředitelství silnic a dálnic zase nemůže dohodnout s rodinou Gregůrkových na ceně za jejich pozemek. V letitém sporu odmítá zaplatit cenu stanovenou znaleckým posudkem, která je podle něj příliš vysoká, a žádá úřady o přezkoumání celé záležitosti. Na nabízenou desetinu sumy odmítla rodina přistoupit a zastal se jí i Ústavní soud.

Navzdory tomu ŘSD věří, že oba úseky se začnou stavět ještě letos. Podle mluvčího Jana Studeckého je třeba s komplikacemi okolo výkupu pozemků počítat.

Podle šéfa Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše jsou právě spory o cenu za vyvlastněný pozemek v Česku častou příčinou průtahů. "Výstavbu strategicky důležitých staveb by v tomto ohledu zrychlila změna pravidel vyvlastňování," říká s tím, že rychlejší výstavba by českému stavebnictví výrazně pomohla. Odvětví je navzdory rostoucí ekonomice v krizi.

O změnu ve vyvlastňování se nedávno pokusila skupina poslanců ANO. Do novely stavebního zákona chtěli prosadit, aby se strategické stavby mohly začít budovat ještě před vykoupením pozemků. To se ale nakonec v zákoně neobjevilo a stavaři nyní tlačí na Senát, aby to zvrátil. Pokud se novinku nepodaří prosadit nyní, ANO už vyhlásilo, že si z ní udělá jeden z předvolebních slibů.