Ať už první kolo prezidentských voleb dopadne jakkoliv, v podvečer 23. dubna se tvář francouzského politického života změní. A nezáleží na tom, zda se Marine Le Penová, hrdá pokračovatelka svého otce, utká ve druhém kole s kandidátem vyšetřovaným kvůli zneužití veřejných prostředků Francoisem Fillonem, bývalým investičním bankéřem Emmanuelem Macronem, či někdejším socialistickým senátorem Jeanem-Lucem Mélenchonem, který ke své kampani využil i zbytky sil skomírající francouzské komunistické strany.

speciál HN: francie určí osud evropy

Předvolební kampaň včetně pitoreskní, téměř čtyřhodinové televizní debaty, ve které se střetlo jedenáct uchazečů o Elysejský palác − dva z nich jsou známí stoupenci spikleneckých teorií, dva trockisti a jeden velmi osobitý kandidát neschopný vybavit si svůj program −, je obrazem úpadku prezidentských voleb. Demokratické instituce, která měla být podle generála de Gaulla "setkáním mezi člověkem a Francií". O šedesát let později stojíme tváří v tvář volbě mezi několika přebujelými egy (do té míry, že se odmítají podřídit spravedlnosti smrtelníků) a kandidáty otevřeně vystupujícími proti systému či těmi, kteří zastupují různá hnutí, ale nemají sebemenší šanci uspět.