Důchodový věk se v Česku bude v příštích letech posouvat podle nových pravidel. Poslanci ve středu schválili nový strop ve výši 65 let - ten ale bude jen dočasný a může se posouvat každých pět let, protože věk dožití v Česku dál roste. Změna se projeví až po roce 2030 a dotkne se lidí narozených po roce 1965.

Návrh ČSSD schválila vláda i přes počáteční odpor ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše již na konci srpna loňského roku. Novelu nyní projednají senátoři.

Poslanci zároveň schválilli i návrh premiéra Bohuslava Sobotky a ministryně práce Michaely Marksové (oba ČSSD), který počítá s vyšší valorizací důchodů. I o této změně ještě budou rozhodovat senátoři.

Příští rok by tak důchody měly v průměru růst o 500 korun, tedy zhruba o 4,4 procenta. Penze se mají podle navržených pravidel nově zvedat o polovinu místo nynější třetiny růstu reálných mezd a o růst cen zboží, které pořizují senioři. Tato míra inflace by se využila pro výpočet v případě, pokud by byla pro penzisty výhodnější než současný obecný růst cen. Vyšší valorizace má důchodcům zajistit zhruba stejné tempo růstu příjmů, jaké mají lidé v produktivním věku. Tím by nedocházelo k dalšímu propadu životní úrovně při vstupu do důchodu.

Podle ministra financí jde pro státní rozpočet o navýšení o 22,3 miliardy korun. Výdaje na důchod by tak v roce 2018 měly vzrůst ke 450 miliardám korun. Proti navyšování důchodů vystupovali ve sněmovně zejména zástupci pravicové opozice, kteří obvinili vládu, že rozdává předvolební dárky. Navíc jim vadí, že o změně valorizací se hlasovalo jako "o přílepku" na poslední chvíli.

Jen imaginární strop

Dosavadní mechanismus růstu důchodového věku počítá s tím, že nyní narozené děti by měly jít do důchodu až v 73,5 roku věku. Neomezený růst prosadil před pěti lety exministr Jaromír Drábek s koalicí ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Nový systém pro stanovení důchodového věku začne platit sice už od roku 2018 (pokud ho schválí i senátoři a podepíše prezident), první změny se ale dotknou až lidí, kteří půjdou do penze po roce 2030. Až do té doby důchodový věk poroste podle dnes platných pravidel a postupně se zastaví na 65 letech věku.

Zavedení stropu ale neznamená, že by v budoucnu důchodový věk neměl růst nad 65 let. Odpovědnost za případný růst důchodového věku jen přesouvá na příští vlády. Ty by měly každých pět let (v letopočtech končících číslovkou 4 a 9) dostávat od Českého statistického úřadu demografickou studii.

Podle principu, který navrhla důchodová komise a schválený zákon s ním počítá, mají Češi trávit v důchodu čtvrtinu života. S tím, jak dál velmi pravděpodobně poroste věk dožití, měly by příští vlády reagovat i na zmíněné demografické studie a zvedat věk odchodu do důchodu.

Přiznává to i ministerstvo práce a sociálních věcí v důvodové zprávě k novému zákonu, který právě schválili poslanci. "Zpráva o důchodovém systému v roce 2019 bude velmi pravděpodobně indikovat, že důchodový věk pro dosažení cíle, tj. v průměru jedné čtvrtiny života ve starobním důchodu, by měl být u nejmladší posuzované generace narozené v roce 1994 stanoven na úrovni okolo 68,6 roku," uvádí úřad.

Pokud tedy příští vlády dají na odborné analýzy, poroste důchodový věk i v budoucnu. Strop na 65 letech se tak v praxi nikdy neprojeví a možná jen poslouží v kampani před podzimními volbami.

V Evropě jsme výjimkou, říká Marksová

Podle pravicové opozice jde jen o předvolební populismus. "Místo aby vláda skutečně řešila systémovou změnu, která umožní důstojné důchody v budoucnu, kupuje si voliče, kterých se to navíc vůbec netýká. A také je třeba si otevřeně říci, z čeho budeme, a to každoročně, důchodový účet doplácet," reagovala již dříve místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková.

"Česká republika je jednou z mála zemí, které teď nemají hranici odchodu do důchodu," zdůrazňuje Marksová. "V Evropské unii je třináct zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V jedenácti zemích mají tuto hranici ještě nižší," dodává.

Hranice 65 let je podle Marksové přiměřená. "Lidé, kteří celý život pracovali, si zaslouží v tomto věku právo na odpočinek," tvrdí.

Za populistický návrh považuje i ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle něj je změna zbytečná, protože se týká lidí, kteří půjdou do důchodu až po roce 2030. Do té doby se podle něj vymění pět až šest vlád, které pravidla mohou dále měnit.

Ministr financí také upozorňoval na dopady na rozpočet. "Je důležité říct občanům, že zastropování odchodu do důchodu má přímou souvislost i s výší důchodu. Protože čím bude nižší zastropování, tím méně peněz bude na důchody," poznamenal Babiš. Podle něj by se měl spíše řešit dřívější odchod do penze pro některé náročné profese. 

Nakonec ale Babišovo ANO návrh schválilo, což ministr financí zdůvodnil tak, že se návrhu přizpůsobí, když jej podporují ostatní dva vládní partneři.