V přístavu u města Mytiléna na ostrově Lesbos kotví francouzská a britská hlídková loď, které pomáhají zadržovat uprchlíky připlouvající do Evropy. Na moři se pohybuje člun řecké pobřežní stráže. Ve slunečném odpoledni chytá u břehu řecký rybář sépie a místní obyvatelé posedávají v kavárnách. Oproti situaci, která tu panovala před rokem a půl, je to rozdíl. Tehdy tudy denně proudily stovky uprchlíků, kteří na řecký ostrov připluli z pár kilometrů vzdáleného Turecka.

Dohoda o zadržování uprchlíků na tureckém území zatím funguje. Evropská unie ji dojednala loni v březnu, Turci se v ní zavázali nepouštět uprchlíky dál do Evropy, Brusel jim za to slíbil tři miliardy eur, zrušení víz a obnovení rozhovorů o vstupu do unie.

Turecko ale vyhrožuje, že dohodu vypoví, vadí mu, že bezvízový styk je v nedohlednu, a několik evropských zemí na svém území navíc zakázalo kampaň před nadcházejícím referendem o změně turecké ústavy. Přes tuto dohodu se ale uprchlíci do Řecka dál dostávají, i když v menším počtu.

Z Evropy zpátky do Turecka

Od cesty teď běžence odrazuje několik důvodů. Především jde o to, že syrské uprchlíky evropské úřady vrací zpátky do Turecka. Z řeckých Egejských ostrovů to zatím bylo okolo čtyř stovek lidí. Tito lidé zároveň ztrácí šanci na získání azylu v Evropě, zatímco část Syřanů, kteří zůstanou v Turecku, má šanci na přesídlení do unie přímo z Turecka.

V řeckých uprchlických táborech je znát, že počet Syřanů klesl. Podstatnou část osazenstva dnes tvoří Afričané, Afghánci, Pákistánci či Íránci. Vidět to lze na Lesbu v záchytném táboře Moria a rodinném táboře Kara Tepe nebo v uprchlickém táboře Eleonas v Aténách.

"Spálil jsem Korán a dal jsem to na internet, proto jsem tady," tvrdí například vytáhlý mladík, Íránec Hádí, v Morii. Je ale těžké říci, jestli je to pravda a odkud video s pálením knihy, které ukazuje na svém mobilním telefonu, vlastně je.

Malý Pákistánec Bilál ve světlém tričku zase tvrdí, že je tu kvůli tomu, že pochází ze šíitské muslimské menšiny a byl většinovými sunnity v Pákistánu pronásledován. O kus dál si přes zavřenou bránu do přísněji střežené části tábora povídají se svými známými černí Afričané. Bavit se s novináři o svých příbězích či se nechat vyfotografovat ale nechtějí.

K tomu, aby nápad na cestu do Evropy přehodnotili, mají lidé i další důvod. V Turecku se postupně rozšířila informace, že většina uprchlíků nemá šanci dostat se do evropské země, kterou si původně vybrali. Potvrzuje to jeden z úředníků pracujících na místě s migranty, který si ale nepřál být jmenován.

Balkánská trasa je uzavřena a málokdo z běženců chce uváznout v Řecku, nebo dokonce na jeho ostrovech. Navíc mají být mezi jednotlivé evropské země rozděleni i ti, kteří nepatří k ekonomickým migrantům a kvůli politickému pronásledování či válečnému konfliktu ve své zemi mají nárok zůstat v unii. Nemohou si už tedy vybírat, kam půjdou. Většina má zájem o Německo, na základě dohodnutých kvót mohou ale skončit ve Slovinsku, Estonsku či na Maltě.

Zavřené Řecko

◼ Loni touto dobou do Řecka připlouvalo denně z Turecka v průměru 1700 běženců. Dnes jejich počet klesl zhruba na 40. Takzvaná balkánská cesta přestala fungovat díky uzavření hranic mezi Řeckem a jeho sousedy a dohodě Evropské unie s Tureckem.
◼ Běženci, kteří do Řecka přicházejí, mají být vráceni zpět do Turecka. Část z těch, kteří přišli před uzavřením dohody s Tureckem, by si měly na základě kvót rozdělit unijní země. To jde ale pomalu. Česko z Řecka přijalo jen 12 lidí.
◼ Nejvíc migrantů teď do Evropy připlouvá z Libye do Itálie. Loni to bylo 181 tisíc osob.

Na místě pomáhají Češi

Základní prověřování žádostí o azyl už dnes probíhá přímo na ostrovech, jako je Lesbos, uprostřed moře, kde není šance uprchnout z tábora a vydat se rovnou dál. Opatrný postup umožnil rychlejší registraci uprchlíků, ověření totožnosti či sejmutí otisků prstů. Neprověření lidé se už nehromadí na malých ostrovech, a není proto nutné posílat je bez registrace dál.

"Zatímco dříve se v Morii vyřizovalo 10 až 15 případů za den, dnes zvládáme 50 nebo 60 případů," vysvětluje Giannis Balbakakis, ředitel tábora Moria. K plynulejšímu odbavování pomohlo zvýšení počtu personálu, který na prověřování pracuje. Dříve to v táboře bylo 50 lidí, teď jich je 105.

Část z nich vyslala do Morie Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, zkráceně Frontex. Právě v tomto táboře funguje jeden z takzvaných evropských hotspotů, tedy center pro registraci běženců, a pomáhají tu také Češi.

"Je nás tady celkově sedm. Já pracuji jako specialista na snímání otisků prstů, jsou zde kolegové, kteří provádějí výslechy uprchlíků, a je tu specialista na doklady," říká policista Václav Fišer, který je v Řecku na podobné misi už počtvrté.

Třetím důvodem pro snížení počtu uprchlíků je nepřetržitá ostraha vodní hladiny. U tureckých břehů hlídkují řecké lodě, posílené navíc o 14 plavidel dalších zemí Evropské unie, jako součást operace Frontexu. Pro běžence prý není psychologicky snadné vyplout v malém člunu na moře, kde hlídkuje tolik lodí. Například francouzská loď Jean Francois Deaniau je tu pět dní a zachytila už 60 uprchlíků. "Doprovodili jsme je ke břehu," říká kapitán ­Jean-Marie Graillan na palubě svého 50 metrů dlouhého plavidla. Jeho posádka vyjíždí podle pokynů řeckých úřadů a sleduje v noci hladinu prostřednictvím termovize. Na vytahování uprchlíků má k dispozici dva rychlé čluny, každý se tříčlennou posádkou.

Hladina plná hlídkových lodí

Za loňský rok lodi Frontexu v Egejském moři vylovily přes 41 tisíc uprchlíků. O rok dříve, tedy v roce 2015, přitom do Řecka připlulo podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky okolo 800 tisíc lidí.

"Počet uprchlíků poklesl o 90 procent oproti situaci před dohodou s Tureckem. Za měsíc je jich tu teď jako dříve za den. Dříve navíc lidé přijížděli na přecpaných lodích, stačilo trochu větru a hned se potápěli. Pašeráci dokonce dávali lidem slevu, pokud vyjedou za špatného počasí," říká Krysztof Borowski z Frontexu. Statistiky agentury ukazují, že v únoru, ze kdy jsou poslední data, poklesl meziročně počet uprchlíků mířících do Evropy z Turecka přes východní Středomoří o 98 procent.

Dohodu o uprchlících zřejmě Ankara v nejbližší době nevypoví, naznačuje dokument Frontexu určený pro vnitřní potřebu, který ale nedávno citoval německý list Welt am Sonntag. Obavy však vyvolává situace uvnitř turecké pobřežní stráže a pohraniční policie.

Unie se obává, že po neúspěšném červencovém pokusu o puč v Turecku a následných čistkách ve státním aparátu mohou být turecké policejní síly oslabeny. Lidé zabývající se migranty pak naznačují, že pokud by došlo opět k masovému přílivu migrantů do Řecka, nebylo by už možné zadržovat je na ostrovech a v pevninském Řecku by s návalem uprchlíků velmi rychle vznikla krize.

Frontex upozorňuje podle Welt am Sonntag také na to, že přibývá lidí, kteří se do Evropy dostávají bez dokladů, a je proto těžší zjistit, o koho se jedná a zda není nebezpečný. Potvrzují to anonymně i lidé, kteří pracují na Lesbu s migranty.

"Lidé ze Sýrie přijížděli s platnými doklady. Bylo to v jejich zájmu, protože tak se potvrdilo, že opravdu ze Sýrie jsou a mají šanci na azyl. Lidé například z Afriky jezdí často bez dokladů a někteří předstírají, že jsou odjinud, než ve skutečnosti jsou," shrnul to jeden z pracovníků tábora. I na to se teď zaměřují úřady a země unie, které pomáhají Řecku s přílivem migrantů v rámci Frontexu či Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.

Související