Budeme si tykat, jsme skoro stejně staří, vítá dvacetiletý Dominik Feri (TOP 09) studenty Gymnázia Karla Sladkovského v Praze. Následující dvě hodiny jim bude vyprávět, jak se dostal do politiky, k čemu je magistrát, jak se strany a jednotliví politici propagují. Vše doprovází fotky a vtipy ze sociálních sítí i zábavné historky. "V Česku jsme specialisté na bizár," vysvětluje a ukazuje Zdeňka Škromacha v bazénku. Třída se směje.

Se svými přednáškami začal Feri před více než rokem, projel už stovku škol, většinou ho zvou sami studenti. A zdaleka není jediný politik, zvlášť teď před volbami jejich zájem o besedy stoupá. Nedávno byl na gymnáziu předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), pravidelně ve školách mluví i Václav Klaus mladší (ODS).

Propagaci politických stran na školách zapovídá školský zákon. Kde končí odborná politická diskuse a začíná politická agitace, ale nijak konkrétně nespecifikuje. Je tak na ředitelích, jak se rozhodnou.

"Tohle není žádná politická agitace, na to upozorňuji. Líbilo se mi to, Feri popsal studentům politiku z jejich pohledu. Já bych jim o sociálních sítích mnoho neřekl," uvádí ředitel Gymnázia Karla Sladkovského a člen ČSSD Ivan Nefe.

Hranice mezi agitací a diskusí

Jinde Feriho odmítli. Minulý týden měl přednášet na Gymnáziu v Čakovicích. Když se to dozvěděla ředitelka gymnázia, akci zrušila. Oficiálně proto, že by maturanti přišli o výuku. "Stává se to, ředitelé na to mají svaté právo," míní Feri.

Například šéf Střední školy chemické a zároveň předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček by politika do školy nepustil.

Podle něj bude vždy prezentovat názory své politické strany. "Aktivní politik ve vysoké funkci může být jen těžko objektivní. Už dříve mě oslovovali asistenti některých poslanců či senátorů s nabídkou diskusních setkání. Vždycky se dušovali, že to bude mít nepolitický kontext, ale já jsem k tomu nikdy nesvolil," popisuje Zajíček.

Podle náměstka vrchního školního inspektora Ondřeje Andryse není možné říct, že politika do školy nepatří. "Politika je součástí naší společnosti a je namístě s jejím fungováním i jednotlivými pohledy žáky seznamovat. A to i formou besed s konkrétními aktéry," tvrdí Andrys. Beseda by podle něho měla být zaměřena na konkrétní téma, a ne na jednoho politika nebo politickou stranu.

Hranice je však velmi tenká a zodpovědnost je na řediteli školy.

Právník: Byl bych opatrný

Na odbornost diskuse se odvolává mladoboleslavské gymnázium, kde byl před dvěma týdny předseda sněmovny a místopředseda ČSSD Jan Hamáček. "Ta debata byla apolitická. Není to jediný politik, kterého jsme do školy pozvali, ale vždy jsou přítomni učitelé a hlídají, zda politici nepropagují nějakou stranu," uvádí zástupce ředitelky Radomír Holan.

To samé říká i Hamáček. "Mluvím o zahraniční a bezpečnostní politice, které se věnuji celý svůj profesní život. Studenti se většinou ptají k tématu. Tedy na budoucnost EU, brexit či otázku přijetí eura. Dotazy na politické věci bývají výjimkou," vysvětluje Hamáček. Podle Klause mladšího jsou navíc ředitelé stále opatrnější. Většinou besedu svolají až po vyučovacích hodinách, aby nebyly povinné. "Což já naprosto kvituji," říká.

Ústavní právník Jan Kudrna ale míní, že politici ve školách nemají co dělat:

"Umím si představit, že si tam jednou začas pozvou nějakého europoslance, aby jim řekl, jak fungují evropské orgány. Ale byl bych s tím opatrný."

Diskuse s politiky by podle něj měly probíhat mimo školní budovu. S tím pracují například Mladí sociální demokraté. Své příznivce získávají před budovou školy.

Související