Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v televizním projevu oznámil, že po nedělních atentátech na dva křesťanské kostely zavede v zemi na tři měsíce výjimečný stav. Nejdřív ale podle něj musí vláda podniknout příslušné právní a ústavní kroky.

Sísí ohlásil také další bezpečnostní opatření, jejichž povahu ale podle agentur neupřesnil. Krátce předtím nařídil okamžité nasazení armády; vojáci mají pomoci policii v ochraně klíčových infrastruktur po celé zemi.

Při atentátech ve městě Tanta a v Alexandrii zahynulo podle nejnovější bilance nejméně 44 lidí, dalších zhruba 100 bylo zraněno. 

Exploze v kostele ve městě Tanta severně od Káhiry zabila podle dosud průběžně upřesňovaných údajů ministerstva zdravotnictví 27 lidí a 78 zranila. Sebevražedný atentátník, který se odpálil před kostelem v Alexandrii, má na kontě 11 mrtvých a 35 zraněných.

K atentátům se přihlásilo radikální hnutí Islámský stát. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí večer nařídil okamžité nasazení armády, která má pomoci policii v ochraně klíčových infrastruktur po celé zemi.

Incidenty nejnověji odsoudil americký prezident Donald Trump. Na twitteru uvedl, že je z útoku vůči spojenci USA smutný a že má velkou důvěru v to, že Sísí se "se situací vhodně vypořádá".

Oba tyto útoky na křesťanské kostely v Egyptě se staly o Květné neděli, jíž pro křesťany začíná pašijový týden. Koncem dubna má přitom do Egypta přijet papež František. Ten v nedělním kázání při slavnostní mši na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu první útok v Egyptě odsoudil a vyjádřil soustrast tamní koptské církvi a celému národu. Za oběti i zraněné se modlí, řekl papež.

První exploze otřásla kostelem ve městě Tanta asi 100 kilometrů severně od metropole Káhiry v deltě Nilu. Kostel byl plný věřících, kteří se sešli k bohoslužbě. Televize CBC zveřejnila záběry z vnitřku kostela, na nichž se množství lidí kupí kolem očividně bezvládných, zakrvácených těl zakrytých papíry.

Terčem útoku v Alexandrii se stal kostel svatého Marka, v němž předtím celebroval slavnostní mši patriarcha Tavardos II., uvedla na své oficiální stránce na Facebooku egyptská koptská ortodoxní církev.

Křesťané, většinou příslušníci koptské církve, se podílejí zhruba deseti procenty na 94milionové populaci Egypta. Svou víru mohou praktikovat většinou svobodně a jejich soužití s muslimským většinovým obyvatelstvem je veskrze pokojné. Vyskytují se ovšem i ojedinělé případy napětí, především ve venkovských oblastech.

Opakovaně se ale křesťané stávají terčem islámských extremistů. V prosinci bylo při těžkém pumovém útoku na křesťanskou katedrálu v Káhiře zabito 30 lidí. K útoku se přihlásil Islámský stát (IS).