Od doby, kdy se před více než padesáti lety před kamerami utkali John F. Kennedy a Richard Nixon, panuje představa, že střet názorů v přímém přenosu bývá pro výsledek voleb rozhodující. Na letošních prezidentských volbách ve Francii je vidět, že jako každý jiný nástroj mají tyto debaty své meze.

Postavit vedle sebe jedenáct oficiálních uchazečů o nejvyšší úřad v zemi sice vypadá spravedlivě a velkoryse, ale takový formát je už sám o sobě spojen s velkým rizikem. Když se odečte nezbytný čas pro vstupy moderátorek, vybude na každého z kandidátů dvacet minut čistého času, navíc roztříštěného do oddělených vstupů nutně přerušovaných výpady konkurentů. Ve čtyřech hodinách takového představení se na věcné a vážné argumenty stěží dostane, a pokud přece, stojí za zvážení, zda si jich diváci všimnou.