Bez práce nejsou koláče. Jak si usteleš, tak si lehneš. Pro dobrotu na žebrotu. Co Čech, to muzikant.

Ano, to by klidně mohla být definice české povahy ve čtyřech větách. Jde o jediná čtyři přísloví, která podle průzkumu z devadesátých let znalo sto procent dotázaných.

Bohemista Franz Schindler tehdy s kolegy sestavil tzv. paremiologické minimum, tedy zhruba stovku přísloví, která zná v Česku víc než 95 procent populace − anebo jsou podobně známá aspoň její části, třeba mladším nebo naopak starším lidem.