Americký fond BlackRock je s majetkem 5,1 bilionu dolarů sice největším světovým správcem peněz investorů, ale v jednom bodě měl dosud slabinu. Jeho manažeři zabývající se výběrem správných akcií pro klienty na amerických burzách neměli právě nejlepší výsledky. Klienti začali v posledních čtyřech letech stahovat své peníze a odcházet ke konkurenci.

Firma došla k závěru, že pro člověka je příliš těžké vyzrát na trh, a ohlásila propouštění manažerů, kteří určují investice pro masové fondy běžných zákazníků − individuálních investorů. Místo nich budou vhodné příležitosti pro tyto fondy vybírat počítačové algoritmy. To byla možnost, kterou dosud měli jen velcí institucionální investoři. Jinými slovy, manažery nahrazují roboti.

Úterní rozhodnutí BlackRocku je jen dalším krokem v trendu, který stále víc převažuje ve vyspělých ekonomikách, jako je ta americká: v robotizaci.

Dva ekonomové, Daron Acemoglu z Massachusettského technologického institutu a Pascual Restrepo z Bostonské univerzity, poprvé v historii spočítali, jaký je vliv robotizace na ekonomiku a na pracovní sílu. Výsledek studie zveřejněné tento týden je jednoznačný: roboti nad lidmi vyhrávají.

Infografika

Víc než dovoz z Číny

Acemoglu a Restrepo změřili dopad průmyslové automatizace na americký pracovní trh v letech 1990 až 2007. Jejich závěr je, že každý robot nahradí v příslušné geografické oblasti, z níž lidé jezdí do dané továrny pracovat, tři až šest dělníků a sníží celkově mzdy o 0,25 až 0,5 procenta.

Není to ale nic nového, co by se objevilo až v posledních letech. Oblasti, kde se kvůli automatizaci snižoval počet zaměstnanců a jejich mzdy, k tomuto trendu směřovaly už před rokem 1990. "Dopad robotů je různý a jen slabě souvisí s rutinní pracovní činností, dopadem dovozu z Číny a Mexika, přesunováním práce do zahraničí za levnou pracovní silou (offshoring) či další počítačovou technologií a celkovým stavem kapitálu," píší ekonomové v závěru své studie.

Jejich poznatky, které jsou silné politikum, nepotěší voliče Donalda Trumpa. Ti dávali nízké mzdy a ztrátu pracovních míst ve velké míře za vinu dovozům a přesunování amerických výrobních kapacit do zahraničí.

Zaskočení ekonomové

Roboti podle ekonomů nenásobí produktivitu lidské síly, ale nahrazují ji. Tento trend se zdá být neodvratný. Zatímco v roce 1995 bylo v USA 0,5 průmyslového robota na tisíc pracujících lidí, v roce 2013 už to byli téměř dva roboti na tisíc dělníků. Nejvíce robotů se tradičně používá v automobilovém průmyslu, kde jich v roce 2014 bylo 117,7 na tisíc lidí, nejméně v textilním průmyslu (0,05 robota).

Příklad fondu BlackRock ukazuje, že automatizace, robotizace a umělá inteligence nastupují i do služeb. Průmyslový robot definovaný podle Mezinárodní organizace pro standardizaci jako "automaticky kontrolovaný, přeprogramovatelný a víceúčelový" je něco jiného než algoritmus v jednom počítači, jenž sleduje burzovní indexy a nic jiného neumí. Sami autoři studie však loni v jiné analýze předvídali, že automatizace bude vytvářet nová a lepší pracovní místa mimo samotnou výrobu. Nyní přiznali, že jsou zaskočeni tím, že se tak neděje.

"Stále pevně věřím, že v budoucnu tu pracovní místa budou, ale asi už ne tolik jako dnes," řekl Restrepo deníku New York Times. "Ovšem data ve mně vyvolávají obavy o to, co se bude dít v regionech, které jsou nástupu robotů přímo vystaveny."

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru