Cesta výrobku od suroviny až po finální produkt je dnes extrémně složitá. Firmy mají desítky dodavatelů, ti mají zase desítky svých, všichni sídlí v různých částech světa a jsou mezi nimi různé vazby. Kvůli tomu tak dnes firmy a spotřebitelé často nevědí, co si vlastně kupují. Výrobek může být český, ale není jasné, odkud pochází jeho části. To vše by mohla změnit technologie blockchain. Ta je zatím známá hlavně proto, že na její bázi funguje virtuální měna bitcoin.

Kvůli netransparentním dodavatelským řetězcům dnes zákazník, který si koupí například mobilní telefon, nemá šanci zjistit, z jakého prvotního materiálu byl vyroben, za jakých podmínek, za jakou cenu a s jakým dopadem na životní prostředí. Jisté není ani to, zda se vůbec jedná o pravý výrobek, a ne o padělek. Stejně tak nemůže vědět, jestli se jeho nákupem nepodílí na vykořisťování, dětské práci nebo válečných zločinech.

O takových důsledcích se často spotřebitelé a mnohdy i výrobci finálních výrobků dozvídají až z médií. V poslední době může být příkladem to, že mnozí světoví producenti elektroniky nakupují coltan, základní surovinu nutnou pro výrobu baterií do mobilních telefonů, v Demokratické republice Kongo, kde je jeho těžba spojená s násilím a porušováním lidských práv.

Konec těmto stinným praktikám globálních dodavatelských řetězců by mohl přinést právě blockchain. Jde o otevřenou, sdílenou a důvěryhodnou databázi, která vzniká společnou aktivitou všech jejích článků. Ve světě bitcoinů například zaručuje platnost všech převodů. Transakce zkrátka není platná, dokud ji nepotvrdí jak odesílatel, tak příjemce.

Přidal se i Walmart

V oblasti dodavatelských řetězců se dá tato technologie využít právě pro monitorování celé cesty výrobku ke spotřebiteli. Její uplatnění si lze představit jako virtuální účetní knihu, kde každý řádek znamená transakci, která obsahuje informace o předání zásilky mezi firmami. Transakce vedle dat o zúčastněných stranách obsahuje popis zásilky, čas a místo předání, ale může skýtat i další informace, například o ceně zboží či stavu zásilky. A cokoliv dalšího, co může pomoci při řízení logistického toku zboží.

Data v blockchainu jsou vždy autentická, protože se ověřují vzájemnou aktivitou jednotlivých článků. Nikdo je tam nemůže vložit bez součinnosti druhé strany transakce. Když například dodavatel doručí zásilku masa do obchodu, ověřená transakce vznikne, až když příjemce předání zboží potvrdí. Tento systém navíc existuje v mnoha kopiích na mnoha nezávislých zdrojích a data nikdo nemůže vlastnit ani je měnit.

"Když se obchodník rozhodne zavést technologii elektronické výměny dat se svými dodavateli, musí si vybrat řešení, na které se musí všichni napojit. U blockchainu je skvělé, že je to jedna platforma pro celý řetězec," vysvětluje Tomáš Formánek, šéf poradenské společnosti Logio.

Blockchain pro sdílení informací napříč celým dodavatelským řetězcem zkouší využívat i obří americká obchodní síť Walmart, která technologii testuje od konce minulého roku v USA a v Číně na dodávkách vepřového masa. Zákazníci tak budou moci snadno zjistit, z jakého chovu vepř pochází, kde byl poražen, zabalen, skladován a za jak dlouho se dostal až na pult v supermarketu.

Otevřenost celého systému blockchain zároveň funguje jako preventivní ochrana před nekalými obchodními praktikami. Pokud se v řetězci objeví padělané zboží, je velice snadné zjistit, odkud přišlo. Pomoci by to mohlo především v oblasti farmacie. Jen v Evropě se ročně prodá padělaných léků za 10 miliard eur, což ohrožuje zdraví mnoha lidí.

Systém přináší výhody nejen koncovým zákazníkům, ale i firmám. Díky ucelenému pohledu na řetězec mohou snadno identifikovat místa, kde se dá distribuční proces zefektivnit. Například porovnáním časů jednotlivých transakcí mohou zjistit, kde dochází k největším zdržením, a zkusit proces zrychlit. To může snížit náklady, protože zboží stráví méně času na cestách.

Dalším plusem pro firmy je možnost efektivního stažení produktu z prodeje. Blockchain by tak mohl chránit zdraví spotřebitelů i pověst firem. Příkladem budiž aféra fastfoodového řetězce Chipotle ve Spojených státech z roku 2015, kdy se 53 lidí v devíti státech po konzumaci jeho jídla otrávilo bakterií E. coli.

Rychlejší hledání zdroje

Vedení Chipotle nedokázalo zdroj nákazy okamžitě identifikovat, muselo na čas zavřít desítky svých poboček v několika státech a zbavit se potenciálně nebezpečných zásob. Finanční ztráty s tím spojené však nebyly nic ve srovnání se ztrátou důvěry a velkým poklesem tržeb firmy v následujícím roce.

Firmě Chipotle trvalo měsíce, než se jí mezi stovkou dodavatelů podařilo identifikovat možného viníka. Pokud by ale svůj dodavatelský řetězec řídila s pomocí blockchainu, mohla by označit závadnou surovinu během několika vteřin. Zbavila by se tak přesné šarže nebezpečné suroviny, nemusela by zavírat pobočky, provádět několikaměsíční vyšetřování a zamezila by dalším otravám.

Využití blockchainu ve výrobě, logistice a obchodu je zatím ve velice raném stadiu a k jeho masovějšímu rozšíření bude potřeba spolupráce všech článků řetězce. Jako první se k technologii musí přihlásit velké obchodní a výrobní firmy, které svou vahou mohou k využití technologie přesvědčit své dodavatele. Výsledkem pak budou autentické produkty s férovějším oceněním všech lidí zapojených do jeho výroby a menším dopadem na životní prostředí.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru