Kdo po listopadovém vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách hledal příklad vyhrocené reakce, v Česku mohl citovat například ředitele Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského, jenž na Twitteru napsal, že "svět, jak ho známe, skončil". Žantovského výrok však nebyl nic ve srovnání s dvacetibodovým manuálem na přežití Trumpovy éry, jejž záhy zveřejnil americký historik Timothy Snyder.

Příspěvek si jen na Facebooku přečetlo přes milion lidí, což profesora Yaleovy univerzity očividně povzbudilo. Včera v angličtině vydal rozšířenou knižní verzi a tu si brzy přečtou také Češi. "Pod názvem Dvacet lekcí z tyranií 20. století ji v překladu Martina Pokorného nejspíš již v dubnu společně vydají nakladatelství Prostor a Paseka," potvrzuje majitel Prostoru Aleš Lederer.

Vznikne kolem toho rozruch, neboť jde jednoduše o Snyderovo nejkontroverznější dílo. Sedmačtyřicetiletý autor titulů Krvavé země a Černá zem, které se zabývaly holokaustem a masovými vraždami v nacistickém Německu a Sovětském svazu, v nových esejích popisuje začátky totalitních režimů. I kdyby jedenáctkrát výslovně nezmínil Donalda Trumpa, je zjevné, proč knihu psal: Trumpův nástup k moci považuje za nebezpečí srovnatelné s fašismem, komunismem či nacismem 20. století.

Závažnost takového sdělení bohužel shazují pasáže plné patosu či hysterie. "Pokud není nikdo ochoten zemřít za svobodu, potom všichni zemřeme v tyranii," píše například Snyder, jako by snad už Trumpovým odpůrcům šlo o život. Jinde radí: "Zařiď pasy pro sebe i svou rodinu." Asi pro případ emigrace.

Poněkolikáté během posledních měsíců Snyder prorokuje, že v USA může dojít k teroristickému útoku, který Trump využije k uzurpování moci, a tento hypotetický scénář srovnává s požárem Říšského sněmu roku 1933. Při vší úctě k profesorovi, to je větší demagogie než leckterý Trumpův výrok. A když Snyder nabádá čtenáře, aby se díval cizím lidem do očí, prohodil s nimi pár slov a zjistil, komu lze důvěřovat, trochu už to celé připomíná instrukce pro pohyb za nepřátelskou linií. Takhle špatné to snad s Amerikou ještě není.

To, že Snyderovu novinku lze kvůli podobným výrokům snadno zesměšnit, však neznamená, že nestojí za přečtení. Hned v několika ohledech současné "myšlení o Trumpovi" posouvá. Třeba když Američany varuje, že jejich demokracie není výjimečná a oni sami nejsou moudřejší než Evropané, kteří nezabránili příchodu totality.

Na rovinu říká: problém teď není v tom, jak americkou demokracii bránit před ohrožením zvenčí, nýbrž jak ji chránit před Američany. Podotýká, že odchází poslední generace, která pamatuje 30. léta minulého století a mohla z vlastní zkušenosti rozpoznat příznaky fašismu či nacismu. K tomuto období se historik vrací logicky, zabývá se jím celý život. Jeho eseje však vzbuzují dojem, že jiná paralela s Trumpem není možná.

Snyder varuje, že dějiny mohou postupovat i jiným směrem než vstříc liberální demokracii a že to žádný úřad sám o sobě nezastaví. "Ten binec je náš," zdůrazňuje Snyder, proč se vrací ke zlomovým okamžikům, kdy umíraly demokracie a začínaly represe. Mechanismy, které systém rozložily kdysi, podle něj totéž mohou udělat nyní.

Snyder vychází z přesvědčení, že dějiny změnily směr a dnes "postupují z východu na západ: jako by se vše, co se děje u nás, nejprve odehrálo u nich". Několikrát v knize cituje z československé historie. Například když varuje před vládou jedné strany. Nebo když radí nepodrobovat se Trumpově vládě dopředu, nevzdávat se svobod, o nichž politici ani netuší, že by je občané byli ochotni oželet. Tady Snyder argumentuje československými volbami z roku 1946. A jinde Američanům doporučuje četbu Milana Kundery a Václava Havla.

Snyder je nesmírně inteligentní autor. Samozřejmě si uvědomuje, že měřit Trumpa s fašisty je problematické, nepřijatelné i pro mnohé prezidentovy kritiky. Politik taková srovnání často vyřkne bez přemýšlení, pak se za ně omlouvá. Historik z Yaleovy univerzity měl dost času na to, aby vše promyslel a zvážil. Přesto se svou znalostí dějin 20. století došel k přesvědčení, že taková srovnání učiní.

Čtenář může nesouhlasit. Namítat, že přirovnání k fašismu Trumpovy příznivce ještě více zradikalizuje, a argumentovat vším, co na Trumpovi fašistické naopak není. Na to má Snyder také odpověď: mlčet a snažit se kritiku Trumpa mírnit je podle něj samo o sobě neblahým politickým činem. Kdo tak uvažuje, dopředu prý sám sebe připravuje na vyjádření poslušnosti novému režimu. Jinými slovy: když nejsi s námi, jsi proti nám. Snyder "to hrotí".

Na stránkách jeho knihy absolutně není prostor pro argumenty, jaké zaznívaly po Trumpově volebním vítězství: je to i náš prezident, zvolily ho desítky milionů lidí včetně bývalých voličů Baracka Obamy, pojďme jim zkusit porozumět. Nic takového.

Snyder vyzývá k aktivismu a podpoře občanské společnosti ("Zapoj se do politických i nepolitických organizací", případně "Uvažuj, zda nekandidovat"). Tvrdí, že americké instituce nikdy nečelily srovnatelnému tlaku a bez podpory občanů se mohou zhroutit. Příslušníky různých profesí nabádá k etickému chování. Aby prý třeba soudci nezačali sloužit autoritářskému systému a nemohlo znovu dojít k "pouhému plnění rozkazů", jak Snyder praví v další narážce na holokaust.

Jinými dějinnými paralelami pak varuje před tím, když Trump zpochybňuje fakta a podněcuje nenávist vůči jejich ověřovatelům, tedy novinářům. "Jestliže už nic není pravda, nikdo nemůže kritizovat vykonávání moci, protože se při tom nemá o co opřít," píše.

Timothy Snyder by možná nesouhlasil s tvrzením, že společnost je nyní dál, než byla ve 30. letech minulého století. V rozhovorech argumentuje, že dnes se lidé hůře soustřeďují a v těkavé době vnímají každou událost jako izolovaný incident.

Asi proto Snyder věnuje tolik pozornosti detailům a ke každému poskytuje dějinný kontext. Věří, že čtenáři si "to" vše jen nespojili, že teprve se Snyderovými znalostmi poznají, jak je Trump nebezpečný. Že pochopí, kam tato nebezpečí vedla v minulosti, a zabrání jejich opakování.

Budiž, může to tak být. Ale kniha Dvacet lekcí z tyranií 20. století stojí a padá s vírou, že se věci seběhnou tak, jak její autor předvídá. Že se všechna ta varování ukážou jako opodstatněná. Že demokracie v USA padne. A svůj podíl na tom bude mít každý, kdo Trumpovi aktivně nevzdoroval. Možné je vše. Samozřejmě včetně možnosti, že se Timothy Snyder tentokrát unáhlil.

Související