Za několik týdnů bude mít v americké Filadelfii premiéru divadelní hra dramatičky a režisérky Blanky Zizka, která roku 1973 emigrovala z Československa. Jde o autobiografický příběh mladé ženy, jež prchá před útlakem a jako imigrantka začíná nový život v USA. "Neplánovala jsem to, ale je neuvěřitelné, v jak vhodnou dobu hra přichází," říká autorka. "To, co slyšíme od nového prezidenta, jeho propagandistický jazyk, útočení na lidi, to, jakou vyžaduje loajalitu, je velice podobné rétorice komunistického režimu v Československu," dodává.

Blanka Zizka na inscenaci dostala grant 10 tisíc dolarů, což je zhruba "honorář jednoho herce", od National Endowment for the Arts. Tato federální agentura se teď dostala do popředí zájmu celých USA. Jde o jeden z vládních programů, který chce administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa zrušit.

Protestují proti tomu významné osobnosti od ředitele newyorské Metropolitní opery Petera Gelba až po herce a zakladatele festivalu Sundance Roberta Redforda. Tisíce kulturních organizací z USA se připravují na bitvu. Dnes je poslední den, kdy mohou správci programu do Bílého domu zaslat argumenty na svoji obhajobu, k čemuž je Trump vyzval.

Kulturní manažeři tu situaci nezažívají poprvé. Od chvíle, kdy jej roku 1965 ustanovil americký Kongres, se National Endowment for the Arts několikrát stal terčem pravicových aktivistů. Ti program označují za elitářský a tvrdí, že mrhá penězi.

Peníze na kulturní granty vloni přitom představovaly jen 0,004 procenta amerického federálního rozpočtu. Za rok 2016 program rozdělil 2500 grantů, z nichž většina putovala do malých, nízkopříjmových komunit, kde by se jinak neinscenovaly divadelní hry, nepořádaly koncerty či taneční představení ani neuskutečnily literární akce.

Granty jsou velmi skromné. Pokud někdo jako Blanka Zizka obdrží 10 tisíc dolarů, zhruba 256 tisíc korun, jedná se o relativně vysokou částku. A udělení takto štědré dotace vláda podmiňuje tím, aby příjemce získal alespoň dvojnásobek z regionálních prostředků. Na federální kulturní granty vláda poskytuje 148 milionů dolarů ročně. Což je zhruba tolik, kolik zaplatí za stíhačku F-35.

Jednou z největších předností amerických grantů je fakt, že s kulturou seznamují také Američany, které by jinak za celý život minula.

V seznamu příjemců je velmi snadné najít českou stopu − nejčastěji se to týká grantů na hudbu. National Endowment for the Arts podpořil například inscenaci Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, kterou s Clevelandským orchestrem zpívala česká sopranistka Martina Janková.

Stejně tak granty čerpá komorní těleso Red Cedar Chamber Music ze státu Iowa. Tento víkend ansámbl v Národním československém muzeu ve městě Cedar Rapids zahraje například smyčcový kvartet, v němž americký skladatel Philip Wharton využil motivy z českých lidových písní a část husitské hymny Kdož jsú boží bojovníci.

"Uvádíme zhruba stovku koncertů ročně, především v malých komunitách," říká šéf tělesa a violoncellista Carey Bostian, podle nějž příspěvky z National Endowment for the Arts tvoří zhruba pětinu rozpočtu ansámblu. "Přesto jsou velmi důležité, protože naši práci legitimizují a pomáhají nám získat další podporu. Různé nadace, ale také firemní či soukromí donátoři přihlížejí k tomu, zda má žadatel federální podporu," vysvětluje.

V minulosti kulturní granty pomohly také českému emigrantovi Vítu Hořejšovi, jehož společnost Czechoslovak-American Marionette Theatre seznámila s českou loutkovou školou diváky v New Yorku i dalších amerických městech. "Spousta dětí se přišla podívat na naše představení v kostele Jana Husa v newyorské čtvrti Upper East Side," popisuje Hořejš. "A jejich rodiče nám pak říkali, jak je jim líto, že sami v dětství nic podobného vidět nemohli, a jakou jim dělá radost zažít loutkové představení alespoň teď."

Hořejš si pamatuje spory o National Endowment for the Arts z 90. let. Tehdejší předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, dnešní Trumpův poradce, chtěl kulturní granty zrušit z náboženských důvodů − tehdy argumentoval konkrétním dílem, jež pobouřilo křesťany.

Vládní program sice Gingrichův útok ustál, přišel ale o polovinu rozpočtu. "S žádostmi o grant se nám dařilo, než přišla Gingrichova revoluce," vzpomíná Hořejš. "Teď podobné bitvy zažíváme každé dva roky."

A ještě příklad: když americká literární vědkyně Deborah Helen Garfinkleová před lety učila v Česku, poznala tu básníka Pavla Šruta a oblíbila si jeho tvorbu. Nedávno do angličtiny přeložila Šrutovu sbírku Červotočivé světlo a vydala ji pod názvem Worm-Eaten Time. "Vždy jsem Pavlovu poezii chtěla vydat v angličtině, ale nikdy by se mi to nepodařilo bez grantové podpory od National Endowment for the Arts a PEN klubu," popisuje Garfinkleová.

Její nechuť k nové americké vládě minulý víkend umocnilo, když se na zdech kampusu v severní Kalifornii, kde Garfinkleová vyučuje, objevilo antisemitské graffiti. To už je ale součást většího problému, vyhrocené společenské situace v Americe rozdělené na dvě části, kde každý den probíhají tisíce sporů mezi Trumpovými příznivci a odpůrci.

"Původně jsem si chtěla vzít na čtyři měsíce dovolenou, abych se mohla soustředit na psaní. Teď to vypadá, že mi většinu času zabere aktivismus," říká Garfinkleová, která se začíná strachovat o osud nelegálních přistěhovalců. Trump avizoval, že by je ze země nejraději všechny deportoval. "Odmítám dopustit, aby je vláda během nočních přepadových kontrol jen tak zatkla. Tohle není demokracie," říká Garfinkleová.

Související