Robotickou "uniformu", v jaké se prohání Tom Cruise v hollywoodském sci-fi snímku Na hraně zítřka, používají v Kladrubech lékaři, aby pomohli pacientům znovu chodit. Ve filmu měla technologie ohromit a dodat na zajímavosti hlavnímu hrdinovi, v rehabilitačním ústavu pomáhá lidem, kteří mají poškozený mozek či poraněnou páteř, pacientům s nácvikem chůze nebo pohybu rukou.

"Robotickou terapii nabízíme od roku 2009. Díky ní odpadá rehabilitačním pracovníkům těžká fyzická práce," popisuje Jakub Pětioký, náměstek pro vědu v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Chytré systémy používá v případech, kdy pacienti nejsou schopni spolupracovat. S pomocí robota se naučí hýbat rychleji než při běžné terapii.

Terapie s využitím robotů, rozvážení jídla pacientům v nemocnicích stroji nebo převod údajů o pacientech z papíru do digitální podoby jsou součástí změn, které ministerstvo zdravotnictví pracovně označuje jako "Zdravotnictví 4.0". Rehabilitační ústavy jsou jedním z příkladů, kde se robotizace už prosadila a funguje. Jinak je s tím tuzemské zdravotnictví teprve v počátcích.

Průmysl 4.0

je termín pro čtvrtou průmyslovou revoluci. Ve zdravotnictví má přinést dokonalejší způsoby vyšetření, umožnit náročnější operace i léčbu, nebo urychlit rehabilitaci. Technologie také pomohou se sdílením dat.

Roboti jsou drazí

Zatím se automatizace týká především usnadnění zdravotní péče. Roboti mohou pomáhat s obsluhou handicapovaných či seniorů nebo se postarat o některé služby, jež vykonávají nekvalifikovaní pracovníci. Nemocnice v Motole používá například vozítka bez řidiče, která přepravují potraviny nebo čisté prádlo. "Ve chvíli, kdy chybí personál, se nemocnice musí zamyslet nad tím, které činnosti chtějí automatizovat," říká Lenka Lhotská z fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

Ministerstvo zatím připravilo Národní strategii elektronického zdravotnictví, kterou v listopadu schválila vláda. Roboty se ale nezabývá, řeší především shromažďování a sdílení údajů o pacientech on-line, aby k nim měli snazší přístup lékaři i pojišťovny. Tuto strategii chce ministerstvo ještě rozšířit. Další dokument, na kterém začíná pracovat, by se měl věnovat i zavádění robotů, tedy péči, kterou nabízí rehabilitační ústav v Kladrubech.

Hromadné zavádění robotů bude ale nějakou dobu trvat. "Robot, který je v kontaktu s člověkem, může ovlivnit jeho zdraví, nebo dokonce život. Na takovou techniku se proto kladou přísnější požadavky, než když se jedná například o robotizovanou výrobní linku," popisuje jeden z důvodů pomalejšího postupu Lhotská.

K tomu, aby si zdravotníci pomohli chytrými stroji, bude ale potřeba hodně peněz. Kladrubský rehabilitační ústav, který je řízen ministerstvem zdravotnictví, stálo zavedení robotické terapie desítky milionů korun. Část získal ústav z dotačních programů, většinu z vlastních zdrojů.

Nejdál jsou e-recepty

Rychlejší než roboti bude zmíněná digitalizace zdravotnické dokumentace. Většina nemocnic a lékařů má informace o svých pacientech ještě pořád na papíře, cílem je zpřístupnit je on-line.

Podle Filipa Vrubla, zdravotnického experta společnosti Deloitte, by taková elektronizace měla přinést výhody všem. Pacienti by nemuseli chodit na stejné vyšetření dvakrát, čímž by ušetřil peníze celý systém. Lékaři by také snadněji odhalili například to, že pacient užívá dva léky se stejnou látkou, předepsané od různých specialistů. Teď si sice lékaři na elektronizaci stěžují, nakonec by jim ale měla práci ulehčit.

Nejdál je zatím zavádění elektronických receptů, které budou od příštího roku povinné. Lékařům a lékárnám budou mimo jiné ukazovat záznamy o lécích, které pacient užívá. E-recepty sice fungují už dnes, lékaři je ale tisknou na papír, příští rok je budou pacientům posílat v e-mailech nebo SMS zprávách. Dosud za ně stát zaplatil nejméně 164 milionů korun, přijdou ještě na dalších zhruba 15 milionů. "Zatím elektronickým receptům chybí potřebné funkce," uvádí Vrubel.

Důležitou otázkou digitalizace je také zajištění bezpečnosti dat. Riziko úniku hrozí nejvíc u centrálně uchovávaných údajů. "České nemocnice investují do bezpečnosti svých sítí málo. Technologie, které by je mohly ochránit, přitom stojí jen několik milionů korun," říká bezpečnostní analytik Martin Půlpán. K úniku dat podle něj pomáhají i sami lékaři a zaměstnanci nemocnic, kterým často chybí základní návyky pro práci na síti.