Povinné maturity z matematiky budou od školního roku 2021/2022 i na středních odborných školách.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) v pondělí ve vládě prosadila seznam většiny oborů. Zkoušky z matematiky nebudou pouze na uměleckých, zdravotnických a sociálních oborech. Valachová novinářům řekla, že povinná maturita z matematiky naopak bude na zemědělských oborech.

Výjimka pro ně by podle ministryně nedávala smysl: "Například agropodnikání jako zemědělský obor by maturitu z matematiky nemělo a ekonomka ano. Nebo obdobně mechanizace v zemědělství a strojírenské obory na průmyslovkách. Byl by to nesmysl z hlediska obsahu vzdělávání," dodává Valachová. 

Výjimku i pro zemědělské obory prosazovali lidovci. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na Twitteru uvedl, že vláda rozhodla o jeden hlas. "Tento návrh není domyšlen a je špatný," napsal.

Na odborných školách budou povinné maturity z matematiky zavedeny rok poté, co je poprvé absolvují studenti gymnázií a lyceí. Ředitelé těchto škol zvažují kvůli povinné maturitě z matematiky podání ústavní stížnosti.

"I roční odklad pro všechny školy kromě gymnázií považujeme za nevýhodný a nespravedlivý. Uvažujeme o ústavní stížnosti, zatím počkáme na projednávání zákona o financování škol v Senátu, kde ještě máme šanci teto rozdíl pozměnit," říká předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Pozměňovací návrh by za asociaci gymnázií v Senátu podal senátor za TOP 09 Jiří Růžička, dlouholetý ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera. Zákon se bude snažit změnit ve dvou směrech, jednak srovnat začátek povinné maturity z matematiky a z cizího jazyka pro gymnázia a ostatní školy na jeden termín, jednak zamezit tomu, aby jeden rok musely všechny ostatní školy maturovat povinně z cizího jazyka.

"Myslím, že by se to studentům z průmyslovek či podobných oborů středních škol asi nelíbilo," míní. Ústavní stížnost je podle něj až krajní varianta.

Povinný cizí jazyk

Valachová s tím zásadně nesouhlasí. "Pokus nabourávat změny financování škol v Senátu přílepkem, a ohrožovat tak jejich start, je šokující. Ústavní stížnost je za stávajícího stavu absurdní," uvedla. Zájem o víceletá gymnázia podle ní kvůli jednomu roku neklesne. "Roční rozdíl je zcela odůvodnitelný, myslím, že v tuto chvíli má ústavní stížnost zcela nulovou šanci na úspěch," říká Valachová.

Ministryně je z reakce gymnázií překvapená a tvrdí, že se na takovém postupu s asociacemi shodla. "Není to pravda, nesouhlasili jsme s tím," říká Schejbalová.

Namítá, že studenti stavebních či průmyslových středních škol mají ještě vyšší dotace hodin matematiky než gymnázia a budou ji v budoucím studiu potřebovat spíše než studenti gymnázií, kteří často chtějí studovat obory, jež s matematikou nesouvisí.

Studenti, kteří letos v září nastoupí do prvních ročníků čtyřletých gymnázií a lyceí a do odpovídajících ročníků víceletých gymnázií, tak budou povinně maturovat ze tří předmětů - z matematiky, českého jazyka a cizího jazyka. Pro studenty všech ostatních škol to znamená, že si za čtyři roky už nebudou moct zvolit, jestli budou maturovat z cizího jazyka, nebo z matematiky, ale povinně budou muset maturovat z cizího jazyka.

Postrach maturantů

Schválení povinné maturity z matematiky na odborných školách přivítal předseda Jednoty českých matematiků a fyziků Josef Kubát. Předseda Unie školských asociací (CZESHA) Jiří Zajíček řekl, že by společný start povinné zkoušky podpořil, pokud by byl až v roce 2022. "Některé obory, které jsou v tom zahrnuty, nyní nemají dostatečnou hodinovou dotaci. Musejí se na to připravit," uvedl.

Právě matematika bývá předmětem, ze kterého propadá nejvíce maturantů. O zavedení povinné maturity měli zájem zaměstnavatelé reprezentovaní Svazem průmyslu a dopravy. Bývalý ministr Marcel Chládek (ČSSD) ji chtěl spustit už v roce 2019, ale Valachová to odložila. Zavedení povinné maturity z matematiky na gymnáziích a lyceích od jara 2021 schválila vláda loni v prosinci.

Související