Donald Trump nastoupil do úřadu razantním způsobem. Třetí den po své inauguraci podepsal exekutivní příkaz, jímž USA odstoupily od již podepsané, avšak dosud neratifikované dohody o Transpacifickém partnerství. Ve stejný čas ohlásil záměr znovu projednat podmínky více než 20 let platné Severoamerické dohody o volném obchodu, známé pod zkratkou NAFTA. Pokud by k úpravě těchto podmínek nedošlo podle jeho představ, jsou prý Spojené státy připraveny obchodní blok s Kanadou a Mexikem opustit. Oba kroky figurovaly mezi Trumpovými předvolebními sliby.

Paradoxní je, že kritika dohod liberalizujících obchod mezi asymetrickými ekonomikami dosud přicházela spíše od představitelů latinskoamerické levice, kteří taková partnerství označovali za škodlivá kvůli dopadům na strukturu ekonomiky a posílení závislosti na vývozech do Spojených států. Americký prezident dnes kritizuje tyto dohody proto, že Američanům berou práci, jelikož usnadňují transfer výroby do zemí s nižšími náklady. Snazší přístup na americký trh získaný prostřednictvím produkce v nejjižnějším členském státu NAFTA navíc využívá i řada evropských a asijských korporací.

Pro mexickou vládu je otevření dohody NAFTA příležitostí prosadit zájmy své země, které se během více než 20 let fungování dohody notně změnily. Mexická ekonomika bývala relativně uzavřená, NAFTA odstartovala výrazný nárůst vývozů tempem okolo 10 procent ročně a akcelerovala makroekonomický růst. Díky NAFTA se mexická ekonomika modernizovala a proměnila se i komoditní struktura jejího zahraničního obchodu. V posledních letech však podíl vývozů na hrubém domácím produktu spíše stagnuje a na rozdíl od trendu ve většině zemí Latinské Ameriky se upevnila závislost na USA jako hlavním odbytišti domácí produkce. Pro mexickou stranu je zachování dohody NAFTA jednoznačnou prioritou, avšak i ona má řadu důvodů pro úpravu jejích podmínek.

Problémem však je, že mexický prezident Enrique Peňa Nieto během čtyř let ve funkci ztratil podporu veřejnosti a míra jeho popularity klesla na historické minimum. Nelze vyloučit, že pro vylepšení image použije v Latinské Americe často hranou kartu − antiamerikanismus. Ten patří do základní výbavy všech latinskoamerických demagogů a populistů, avšak nezřídka se k němu, zejména jsou-li pod tlakem, uchylují i politici středního proudu. Mexický prezident již v reakci na Trumpovo rozhodnutí zintenzivnit budování zdi na americko-mexické hranici zrušil společné setkání plánované na konec ledna. Následný telefonický rozhovor obou hlav států, ve kterém Donald Trump údajně "bez politické korektnosti" zpochybnil schopnost Mexika vypořádat se se svými "bad hombres", napětí jen posílil.

Prezident Obama usiloval o zlepšení vztahů s jižními sousedy a lze říci, že s úspěchem. Podle průzkumů agentury Latinobarómetro v závěru vlády Obamova předchůdce vnímalo USA negativně kolem 30 procent obyvatel zemí Latinské Ameriky, o osm let později klesl tento podíl na 20 procent. Nediplomatická razance prezidenta Trumpa může tento pozitivní trend zvrátit. V sázce jsou tak nejen mexicko-americké vztahy, nýbrž i stabilita celé západní polokoule, již může nástup nových demagogů vymezujících se proti Spojeným státům výrazně narušit.