Před pár týdny ještě němečtí konzervativci žili v představě, že jejich největší starostí v předvolební kampani budou pravicoví populisté z Alternativy pro Německo. Sociálnědemokratičtí partneři z velké koalice vyhlíželi stejně rozpačitě jako při trojích minulých volbách, takže střídání předsedy Sigmara Gabriela Martinem Schulzem budilo dojem spíše bezradnosti než odhodlání.

Nyní jsou to však unionistické strany v čele s Angelou Merkelovou, kdo vypadá bezradně. Přišly o svůj nejsilnější trumf, kterým bylo široce sdílené přesvědčení, že pověstné "alternativlos" (nemající alternativu), které kancléřka opakovaně zdůrazňovala, se vztahuje v prvé řadě na ni samotnou. Martin Schulz, který strávil řadu let v Bruselu, dramaticky stoupá v průzkumech veřejného mínění tak, že už občas v přímém porovnání dokonce předstihuje úřadující kancléřku. Přitahuje neokoukaností, rázným vystupováním a chutí jít do slovních střetů, tedy vlastnostmi, kterými Angela Merkelová nevyniká.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se