Strany vládní koalice se ve středu shodly na tom, že rodiny s dětmi dostanou příští rok navíc čtyři miliardy korun. Na Twitteru to uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dětské přídavky se podle něj zvýší o 300 korun měsíčně, nárok budou mít nově rodiny s příjmy až do 2,7násobku životního minima. O 150 korun měsíčně se pak zvýší i sleva na dani na první dítě.

Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek označil přijaté řešení za kompromis. Přídavky se podle něj dlouho nezvyšovaly, a pokud se ekonomice státu daří a daří se vybírat i daně, "je potřeba i tyto peníze vrátit lidem". Ministerstvo financí má ještě provést analýzu dopadů zvýšení na státní rozpočet, dodal.

Zvýšení přídavků na děti o 500 korun prosazovala ČSSD. Hnutí ANO a lidovci chtěli řešení pomocí daňových slev. Ministr zemědělství a místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka před dnešním jednáním koaliční rady uvedl, že lidovci chtějí zvýšení slevy na dani pro pracující rodiče na první dítě o 200 korun měsíčně.

"Bavili jsme se o principech, jestli jít cestou přídavků na dítě, nebo cestou daňových slev. A dohodli jsme se na kompromisu," řekla novinářům ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Vyjednávání podle ní příliš konfliktní nebylo. "Byla vidět snaha ze všech tří stran se na něčem dohodnout," dodala.

Lídři stran hledali shodu u otázky už při minulém jednání koaliční rady na konci ledna. Tehdy se však neshodli. Sobotka tenkrát uvedl, že si přeje, aby opatření schválila ještě současná sněmovna a aby platila od příštího ledna.

Podle původního návrhu ČSSD mělo být podle věku potomka na přídavcích místo nynějších 500, 610 a 700 Kč vypláceno 1000, 1100 a 1200 korun. Toto rozšíření by znamenalo, že na pomoc státu dosáhne nově 300 000 dětí a na přídavcích se vyplatí o pět miliard ročně víc, celkem osm miliard korun. V současnosti jsou přídavky vypláceny pro zhruba 400 000 dětí.

Koaliční špičky dnes také odsouhlasily záměr Marksové předložit vládě návrh zákona o zálohovaném výživném, které by za neplatiče poskytoval dětem stát. Na dotaz ČTK, zda má pro návrh podporu ostatních koaličních stran, ministryně uvedla, že se závazkem zákon schválit počítá koaliční smlouva. "Za celou tu dobu, co to vysvětlujeme, byla řada předsudků, někteří koaliční partneři si nebyli vědomi některých parametrů. Třeba lidovci se báli, že se kvůli něčemu tak v uvozovkách výhodnému, jako je zálohované výživné, budou lidé spíše rozvádět," uvedla.

Faltýnek k možnosti prosazení zákona ještě do sněmovních voleb uvedl, že ministři mají v řádu dnů představit své prioritní návrhy. Koaliční rada by se pak měla na jednání v příštím týdnu dohodnout na tom, které bude chtít schválit ještě v tomto volebním období.

Podle návrhu zákona, který ministerstvo práce připravilo, by na náhradní výživné měly dosáhnout rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Dítě by maximálně od státu dostalo 1,2násobek svého životního minima - u dětí do šesti let to nyní je 2088 korun, od šesti do 15 let 2568 korun a od 15 do 26 let 2940 korun. Částku by vyplácel úřad práce. Ročně by to stálo asi 737 milionů z rozpočtu, vymahatelnost by byla asi deset procent. Výhrady k návrhu směřovaly právě hlavně k nízké vymahatelnosti. Resort po dřívějším neúspěchu normy navrhl zvýšení přídavku na děti o stokorunu a rozšíření okruhu rodin, které ho pobírají.

Související